Česká potravina

ÚKZÚZ upozorňuje vývozce na označování neošetřených nebo nedostatečně ošetřených obalů subjekty registrovanými a neoprávněné používání IPPC značek subjekty, kterým nebyla tato přidělena...

Vydáno dne: 14.12.2015

Ministerstvo zemědělství a jemu podřízené organizace ušetřily v posledních dvou letech 1,34 miliardy korun. Snížily se hlavně platby za IT a právní služby, dále provozní a marketingové výdaje.

Vydáno dne: 11.12.2015

Není to tak dávno, kdy Potravinářská komora ČR vydala tiskovou zprávu s podtitulem „Kdo lže, ten…. aneb 5 nesmyslů, které šíří poslanci o zákonu o významné tržní síle“. Nyní Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR přichází s dalšími nesmysly, které by v souvislosti s novelou zákona o významné tržní síle měly otřást veřejností a zamezit přijetí novely v Senátu.

Vydáno dne: 11.12.2015

aktuálně z MZe

Vydáno dne: 14.12.2015

Tyto diety, označované jako VLED (very low energy diets) nebo také jako nízkoenergetické bílkovinné diety (NBD) nebo velmi přísné nízkokalorické diety (very low calorie diets – VLCD), mají zajistit rychlý hmotnostní pokles, například před operačními zákroky u pacientů s obezitou vyššího stupně Cílem těchto diet je zajistit při minimálním denním energetickém příjmu:

Vydáno dne: 10.12.2015

Nejčastěji používanými nástroji nutričního odhadu (dietary assessment instruments) je metoda potravinového frekvenčního dotazníku a metoda analýzy zapsaného stravovacího záznamu (jídelníčku), která má dvě základní formy, a to vzpomínanou, obvykle z minulého dne, označovanou jako »24-hour dietary recall«, a průběžně zapisovanou, označovanou jako »dietary records«. V praxi se pro potřeby odhadu spotřeby potravin dále používají tzv. potravinové bilance národního zásobování potravinami (National food supply – Food balance sheets) s vyjádřením průměrného množství zkonzumovaných potravin nebo jejich skupin, připadajících na jednoho průměrného člověka a rok nebo metody vyhodnocování potravinových rozpočtů v domácnostech či vyhodnocování tzv. potravinového spotřebního koše (household food use, household survays, food basket studies)

Vydáno dne: 10.12.2015

Častokrát se v současné době objevuje otázka, zda víme, co jíme. Abychom na ni mohli spolehlivě odpovědět, musíme znát, z čeho se potraviny skládají, tedy znát jejich surovinové a chemické (nutriční) složení. Jednotlivých složek potravin z pohledu chemického složení je velice mnoho. Základní veličinou je energetická hodnota, která je dána součtem energetických hodnot hlavních živin, tedy bílkovin, lipidů (tuků) a sacharidů. K tomu přistupují dále složky konzumované v minimálním množství, tedy prakticky bez obsahu energie, ale z fyziologického hlediska velmi důležité. Jsou to minerální a stopové prvky, vitaminy a další biogenní látky. Ale pozor! Jak se rozvíjejí naše znalosti o výživě, začínáme se zajímat i o podrobnější složení hlavních živin. Vyžadujeme detailnější údaje o množství aminokyselin v bílkovinách, o obsahu jednotlivých cukrů i jejich polymerech v sacharidech a zajímáme se o složení tuků z pohledu obsahu jednotlivých mastných kyselin. Na základě tohoto zájmu se potraviny analyticky zkoumají a sestavují se různé tabulky chemického složení potravin, v moderní elektronické době databáze složení potravin (DBSP).

Vydáno dne: 10.12.2015

V oblasti diagnostiky a léčby pacientů s nadváhou, obezitou a endokrinologickými poruchami nacházejí počítačové programy uplatnění kromě jiného také při vyhodnocování nutričního složení přijaté potravy a vyhodnocování energetického výdeje při vykonávané fyzické aktivitě.

Vydáno dne: 10.12.2015

Úloha tuků v lidské výživě je několikerá:

Vydáno dne: 10.12.2015

Obezita je definována jako zvýšené množství tukové tkáně. Je to multifaktoriálně podmíněná metabolická porucha a je nutné brát v úvahu individuální geneticky podmíněnou náchylnost k hromadění tukových zásob při pozitivní energetické bilanci.

Vydáno dne: 10.12.2015