Česká potravina

Vydáno dne: 27. 9. 2016

 
 
Veletrh IDEAS se koná jednou za dva roky, v roce 2016 se jedná již o 9. ročník největší výstavy obranného průmyslu v regionu Jižní Asie s přesahem do dalších zemí ASEAN.
Zahraniční kancelář CzechTrade v Bangalore připravuje prezentaci českých firem s cílem nalézt nové odbytové možností pro české exportéry.
Více informací na http://ideaspakistan.gov.pk
ZAMĚŘENÍ VELETRHU
IDEAS se koná ve strategické lokaci směrem do Střední Asie, Jihozápadní Asie a Perského zálivu.
Veletrhu IDEAS 2014 se zúčastnilo:

• 338 firem z 38 zemí světa
• 85 delegací z 39 zemí
• Obsazená plocha: 10.758m2.
• Akci navštívilo 32.405 návštěvníků z řad odborné veřejnosti.

Na veletrhu IDEAS je prezentováno široké spektrum oborů obranného průmyslu v šesti výstavních halách od moderních a klasických obranných zařízení, zbraňových systémů a vozidel, zbraní a střeliva, bezpilotních letounů, logistiky po námořní lodě a vybavení. 
CO NABÍZÍME ČESKÝM FIRMÁM
Agentura CzechTrade zajistila plochu pro společný stánek CzechTrade s limitovanou kapacitou, na kterém Vaši firmu rádi uvítáme.
PODMÍNKY ÚČASTI

• Včasné vyplnění a odeslání závazné přihlášky (viz níže)
• Uhrazení účastnického poplatku CzechTrade (po obdržení přihlášky vám bude obratem zaslána zálohová faktura)
• Včasné doručení materiálů (katalogů, grafiky, exponátů, atp.)

Pokud Vás nabídka zaujala, prosím kontaktujte Mgr. Marka Jentschke z CzechTrade nebo přímo zahraniční kancelář CzechTrade v Bangalore, rádi s vámi danou záležitost prodiskutujeme.
Přihlášky na výše uvedenou akci zasílejte e-mailem nebo faxem nejpozději do 31. srpna 2016!Soubory ke stažení:

• IDEAS 2016 - pozvánka.pdf (http://download.czechtrade.cz/odsi.asp?id=121051
• IDEAS 2016 - přihláška.docx (http://download.czechtrade.cz/odsi.asp?id=121052

Pro více informací a objednání kontaktujte organizačního garanta akce.

V Dubaji se staví a stavět bude, konstatují konzultantské společnosti.
Za posledních 10 let vzrostl v Dubaji podíl finančních prostředků do investic na stavby infrastruktury a budov o neuvěřitelných 1632 %. Pro porovnání v roce 2006 bylo uvolněno 28 mld. AED* a v roce 2016 je to již 485 mld. AED. Navíc s ohledem na projekty, které jsou aktuálně oznamovány a inzerovány, je odhadován růst do roku 2022 na 660 mld. AED. Pokud budou dále potvrzeny plánované stavby univerzitních center, pak se částka vyšplhá na 1 bil. AED.
Dubaj v minulosti, v současnosti, ale i do budoucna plánuje investovat značné prostředky do infrastruktury a budov. Pro rok 2016 Dubaj pro projekty alokovala 35 % svého rozpočtu, což je 10 krát více než většina vyspělých států světa. Pro srovnání Velká Británie vyčlenila 8 % z rozpočtu na dopravu, bydlení a životní prostředí, zatímco USA 3 %, stejně jako Saudská Arábie 3 %.
Díky rozpočtovým opatřením se zdá být tento trend udržitelný, i přes pokles cen ropy, a investice jak do infrastruktury, tak do rezidentního bydlení a hotelů budou nadále pokračovat.
České společnosti by neměly tento vzrůstající trend opomíjet. CzechTrade Dubai doporučuje českým firmám např. možnost zmapovat potenciál při osobní účasti v rámci společné prezentace agentury CzechTrade na největším oborovém veletrhu sektoru stavebnictví v SEA, a to BIG 5 2016.
*1 AED = 6,653 Kč, kurz ČNB
Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade v Dubaji.

Představitelé Evropské unie dali po několikaměsíčním vyjednávaní zelenou nové dohodě mezi EU a USA ohledně ochrany soukromých online uživatelských dat. “E.U. – U.S. Privacy Shield“ tak nahradí již neplatnou dohodu “Safe Harbor“ neposkytující dostatečnou ochranu dat evropských uživatelů.
Dohoda týkající se využití dat z online sociálních sítí a vyhledávačů (zejména stránek Facebook a Google) zjednoduší registrovaným společnostem přenos dat přes Atlantik, a to pro účely především online marketingu (odhadovaná hodnota transatlantického byznysu dotčeného Dohodou činí USD 260 bilionů). Občanům má zaručit nezneužití soukromých dat získaných společnostmi.
"Štít EU-USA na ochranu soukromí" garantuje mnoho práv a jistot především Evropanům (mimo jiné jako důsledek tzv. Snowden faktoru), zjednaných je více bezpečnostních regulací z obou stran. USA se písemně zaručí za náležitý dohled nad jednáním firem a také se zavázalo zřídit úřad ombudsmana pro případné stížnosti od Evropských občanů.
Rozhodnutí Velké Británie o vystoupení z EU by Dohodu ovlivnit nemělo.
Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade v Chicagu.

Vukovarská První plynárenská společnost („Prvo plinarsko društvo“) podepsala v těchto dnech smlouvu o převzetí firmy Přístav Ploče Obchod („Luka Ploče Trgovina“). Cena transakce nebyla oznámena.
Společnost Přístav Ploče Obchod je součástí skupiny Přístav Ploče („Luka Ploče“), jejímž největším jednotlivým akcionářem je První plynárenská společnost. Vlastní téměř čtvrtinový podíl. Řídí terminál tekutých materiálů, jehož první fáze rekonstrukce je právě dokončována.
Nový majitel firmy Přístav Ploče Obchod si jako strategického partnera přivádí firmu VTTI, která je součástí skupiny Vitol. Cílem je dokončení výstavby terminálu tekutých materiálů, jehož kapacita poté dosáhne 280 tisíc m3 tekutých hmot a 40 tisíc m3 plynu.
Základní náplní činnosti skupiny Vitol je obchod s tekutými materiály, což zahrnuje i skladování, logistiku a distribuci. Firma VTTI, která je členem skupiny Vitol od roku 2006, disponuje kapacitou 8,7 milionů metrů krychlových tekutých materiálů.
První fáze výstavby terminálu, určeného ke skladování a překládce tekutých materiálů v přístavu Ploče, byla zahájena v minulém roce v prosinci. Smlouva zahrnuje výstavbu nového zásobníku ropných derivátů o celkové kapacitě 50 tisíc m3. Investorem je firma Přístav Ploče Obchod, práce provádí firma Kamgrad ze Záhřebu.
Celková hodnota investice do první fáze výstavby terminálu pro skladování a překládku tekutých materiálů je 126,49 mil. HRK (cca 468 mil. CZK). Část investice, kterou realizuje Přístav Ploče Obchod s Kamgradem, představuje 82 mil. HRK (cca 303 mil. CZK). Investice je částečně financována úvěrem z EBRD a další část prostředků plyne z dokapitalizace mateřské společnosti Přístav Ploče.
Nejdříve byly provedeny práce na stabilizaci a konsolidaci povrchu terminálu tekutých materiálů, nyní probíhá výstavba vlastního zásobníku ropných derivátů.
Zpracoval: kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade Záhřeb

Největším importérem cementu do Izraele je společnost Lev Baron Commodities Ltd., která v roce 2015 dovezla cca 800 tis. tun cementu především z Turecka a Kypru, menší importy jsou také z Chorvatska. V letošním roce předpokládá zvýšení dovozů až na 900 tis. tun. To představuje přibližně 14 % celkové spotřeby v Izraeli a na Palestinském autonomním území, 2 % spotřeby kryjí menší dovozci z oblasti severního Izraele.
Nejdůležitějším hráčem je domácí výrobce Nesher Israel Cement Enterprises Ltd., který ovládá 77 % trhu. Firma byla založena v roce 1925 ještě před vznikem Státu Izrael a hrála klíčovou roli při samostatném rozvoji židovského státu v 50. letech. Dvě pobočky ve městech Haifa a Ramla mají roční výrobní kapacitu 6 mil. tun a zaměstnávají téměř 900 pracovníků. Druhým menším místním výrobce je Har Tuv Cement se 7% podílem na domácí spotřebě.
Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade v Tel Avivu.

Skupina investorů z Moldavské republiky koupila rumunskou rafinérii Rafo Onesti. Dohoda byla provedena prostřednictvím rakouské společnosti Andres Capital GmbH, která je řízena moldavskými investory, včetně Vitali Cebanu, jak uvádějí zprávy místního Economica.net.
Rafinérie je v současné době pozastavena, ale situace není tak špatná, řekl Cebanu. Rafinérie nemá dluhy z minulosti.
Noví majitelé již identifikovali obchodníky, kteří by mohli dodávat ropu do rafinérie, bez nutnosti zálohových plateb, díky "velmi dobrým vztahům". Nafta může být dodávána z Ruska, ale i z jiných míst. Například z Íránu, jakož i přímo z Rumunska.
Cebanu popřel jakoukoli politickou angažovanost. Jedná se jen o ekonomický projekt, který inicioval spolu se skupinou soukromých investorů.
Ruský investor, který vlastnil Rafo, Iakov Goldovski, přitom v únoru 2015 oznámil, že by rafinérii rozebral a prodal do šrotu… .
Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade v Bukurešti.

Požáry, které se rozpoutaly v tomto roce v regionu těžby ropy v Albertě, Kanadě budou stát pojišťovny C$ 3,58 miliardy v nárocích a tím se to stala nejnákladnější pojistná událost přírodní katastrofy v dějinách země.
Škody způsobené ohněm vedly k 27,000 nárokům osobního vlastnictví, v průměru C$ 81,000 za každý a 12,000 auto pohledávek průměrně C$ 15,000 za jednu.. Více než 5,000 komerčních nároků zprůměrovaných na C$ 250,000 dolarů za jeden. Odhady pocházejí z průzkumů pojišťovacích společností.
Tyto požáry zuřily napříč severní Albertou a vynutily si evakuaci asi 88,000 lidí, vyhoření celých čtvrtí ve městě Fort McMurray, výrobních zařízení a podniků. Požáry donutily ropné společnosti včetně Suncor Energy Inc. omezit těžbu a evakuovat zaměstnance.
Předchozí nejnákladnější přírodní katastrofa v Kanadě  byla v roce 2013 v jižní Albertě povodeň, která stála C$ 1,7 miliard v pojistných událostech.
Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade v Calgary.
 

Vláda Ruské federace schválila zmrazení rozpočtových výdajů v nominálním vyjádření na příští tři roky (2017-2019). Podle údajů ruských médií ministerstvo financí RF navrhlo zafixovat státní rozpočtové výdaje na úrovni 15,787 bilionů rublů ročně. Kráceny mohou být výdaje třiceti šesti z celkových čtyřiceti dvou státních programů. Výjimku budou tvořit financování důchodů, ekonomický rozvoj i úhrada státního dluhu. „Prostředky na prioritní směry se najdou cestou přerozdělení toho, co je“, prohlásil ve svém vystoupení ministr financí Siluanov. Jednotlivá ministerstva musejí samy rozhodnout, které výdaje snižovat a jak určené prostředky přerozdělit.
O rozvoj ekonomiky by se měly podle návrhu ministerstva financí postarat soukromé investice, které by se měly objevit po snížení inflace a odstranění volatility rublu na devizovém trhu. Zdroj pro vnitřní investice není malý; objem volných prostředků ruských podniků v bankách ve formě terminovaných depozit v roce 2015 se prakticky rovnal objemu ročních investic.
Deficit státního rozpočtu RF na uvedené období se navrhuje snižovat po jednom procentním bodu ročně, z 3,2 % v roce 2017 do 1,2 % v roce 2019.
http://subscribe.ru/digest/economics/news/n270234097.html?utm_source=relap&utm_medium=widget&utm_campaign=link
Zdroj: Internetové noviny „Vedomosti“
http://www.vedomosti.ru/economics/articles/2016/07/08/648457-defitsita-byudzheta
Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade v Petrohradu.

Největší chorvatský podnikatelský subjekt působící v turistickém průmyslu - akciová společnost (částečně vlastněná zahraničním kapitálem) Valamar Riviera z Poreče - společně s penzijními AZ fondy (chorvatsky: „AZ obvezni mirovinski fondovi“), patřícími do skupiny Allianz, jako jediný předal závaznou nabídku na koupi skupiny turistických zařízení sdružených v „polostátní“ akciové společnosti Imperial z ostrova Rab.
Stát prostřednictvím svého Centra pro restrukturalizaci a prodej (CERP) ve vyhlášeném veřejném výběrovém řízení požadoval za 50,08 procent svých akcií nejméně 259,9 milionů HRK (cca 961 mil. CZK), resp. 816,18 HRK za jednu akcii.
Nabídka Valamaru a AZ fondů činí 260,8 mil. HRK (cca 965 mil. CZK), resp. 819 HRK za jednu akcii. CERP by se k návrhu mělo vyjádřit během července.
Potenciální nová akvizice by pro Valamar znamenala strategické postavení na ostrově Rab. Již vloni se tato společnost výrazně usadila na ostrově Krk, když od soukromého majitele koupila Hotely Baška za 372 mil. HRK (cca 1,38 mld. CZK). Valamar je na Jadranu přítomen kromě Poreče a Krku také v Pule, Rabacu a Dubrovníku.
Převezme-li Valamar společnost Imperial, vrátí se po dvou letech na vrchol turistického byznysu v Chorvatsku. Do svého již tak bohatého portfolia se 48.019 lůžky by začlenil dalších 7.531 lůžek rabského Imperialu a disponoval by tak celkem 55.550 lůžky.
Roční tržby Imperialu podle loňských údajů činily 128 mil. HRK (cca 474 mil. CZK). Dojde-li k akvizici, mohly by roční tržby Valamaru dosáhnout 1,46 mld HRK (cca 5,4 mld CZK).
Když před dvěma lety převzala akciová společnost Jadranski luksuzni hoteli (JLH) z Dubrovníka společnost Istraturist z Umagu, stal se boj o čelo chorvatského turistického byznysu velmi vyrovnaný; tehdy těsně vedla právě JLH. Tato skupina měla v loňském roce k dispozici ve svých zařízeních na Istrii a Dubrovníku 47 tisíc lůžek a roční tržby 1,41 mld HRK (cca 5,2 mld CZK). Skupina údajně na další akvizice nepomýšlí, koncentruje se na konsolidaci a zkvalitnění stávajícího portfolia.
Na třetím místě se se 34 tisíci lůžek stabilně drží skupina Maistra Adris z Rovinje, což představuje 5% chorvatských turistických ubytovacích kapacit. Maistra se aktuálně zajímá o koupi splitského hotelu Marjan.
 Zpracoval: kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade v Záhřebu