Česká potravina

Pokud jste na štíru s dodržováním pitného režimu, nebo preferujete jenom čaje, možná u vás hrozí vznik nepříjemného onemocnění s názvem ureterolithiaza neboli ledvinové kameny. Průběh onemocnění je mnohdy bez příznaků. Jednoho dne se však může objevit nečekaná bolest, doprovázená řadou zažívacích obtíží, která je navíc doprovázena řezáním při močení.

Ledvinové kameny se mohou nacházet kromě samotných ledvin také v dalších částech urogenitálního traktu, například v močovém měchýři a močovodu. Častěji se vyskytují u mužů a postihují stále mladší osoby. Důvodů, proč vznikají, je více. Kromě nedostatečného pitného režimu je to například nadměrná hladina kyseliny močové, nadměrný příjem rafinovaných cukrů, vysoká konzumace živočišných tuků a nadbytek šťavelanů ve stravě, jež se nacházejí v zelenině (špenátu, řepě), ovoci (jahody, angrešt) nebo pochoutkách jako je čokoláda a kakao. Na vzniku se podílejí také časté infekce močových cest, kdy dochází ke zvyšování pH moči.

Druhy kamenů

Existuje několik druhů ledvinových kamenů, dělících se podle krystalů, které je tvoří. Nejčastěji se jedná o šťavelan vápenatý, fosforečnan vápenatý a soli kyseliny močové. Kameny ze solí kyseliny šťavelové, odborně nazývané oxalátové, se nejčastěji nacházejí u osob okolo 40. roku života se sedavým zaměstnáním. Kameny ze solí kyseliny močové jsou častější u starší populace, zejména u těch, jež se věkově blíží 50. roku života. Nazývají se urátové a trpí jimi často pacienti s obezitou.

Co mají na svědomí?

Kameny sedící v ledvinách jsou mnohdy bezpříznakové. Problém nastává, jakmile se putující kamének, jenž má ostré hrany, dostane do močových cest. Drážděním výstelky vzniká charakteristická bolest zvaná kolika, jež vystřeluje do boku a do třísel. Podaří-li se kaménku doputovat do měchýře, bolest odeznívá a dochází k úlevě. Mohou se však objevit obtíže při močení spojené s řezáním, pálením, častým močením a schváceností, bledostí a nechutenstvím. V nejhorším případě se konkrement může zaseknout na některém ze zúžených míst a zabránit odchodu moče. Nevyhledá-li pacient včas lékařskou pomoc, může tato situace vést až k selhání ledvin.

Správný pitný režim

Při kvalitním zavodnění, které by mělo snížit vznik kamenů, je dobré se zaměřit na následující tři body. První zahrnuje množství tekutin, které by nemělo být nižší než dva litry tekutin za den, aby nedocházelo k tvorbě příliš koncentrované moče. Toto množství se týká zdravých jedinců, v případě dalších onemocnění, například kardiovaskulárních, se může množství tekutin lišit. Druhou podmínkou je pravidelnost. Znamená to rozvrhnout si příjem na celý den a pít několikrát za den menší dávky. Optimální je popíjet po dvou hodinách, i ve večerních hodinách před spaním, aby se zaručila správná koncentrace moče. Poslední podmínku tvoří složení tekutin. Doporučuje se čistá voda. Vhodné je zařadit do pitného režimu  čaj, mléko, ovocné šťávy i minerálky, které je nutné střídat. Minerálky je nutné vyloučit při fosfátových kamenech.

Jak se správně stravovat?

Nutností je pravidelný pitný režim, dostatek pohybu, pestrá strava a dietní režim.

Dieta u urátových kamenů

Nejvhodnější kulinární úpravou je vaření a dušení. Také zde platí vyvarování se konzumace smažených jídel. Většina pacientů trpí i obezitou, proto by strava měla být méně energeticky náročná. Hlavní zásadou je vyloučit potraviny bohaté na puriny, které se nacházejí v mozečku, vnitřnostech, tmavém masu a zvěřině. Lze dovolit malé množství drůbežího bílého masa. Protože moč bývá velmi kyselá, je třeba dosáhnout zásaditého prostředí. Napomoci mohou brambory a zelenina.

Dieta u kamenů ze šťavelanu vápenatého

Doporučuje se snížit příjem živočišných bílkovin, příjem masných výrobků by neměl překročit hranici 200 g za den. Další zásadou je vyloučení nebo omezení potravin obsahující šťavelany. Vysoký obsah této látky má špenát, zelí, rebarbora, fazole, pomeranče a grepy.

Možná vás překvapí vysoký obsah šťavelanů u obyčejného čaje nebo cukrovinek s obsahem čokolády. Dále je nutné omezit sůl. Neobejdete se bez řádně osoleného jídla? Solte až hotový pokrm, aby byl příjem soli co nejnižší. Na druhou stranu příjem ovoce a zeleniny může být neomezený, pokud vyloučíte výše uvedené druhy. Nezapomínejte ani na vlákninu a do jídelníčku zařazujte celozrnné potraviny a ovesné vločky. U tohoto druhu kamenů se jako hlavní řadí omezení obsahu vápníku ve stravě. Hranice je 600 mg vápníku za den, což odpovídá asi 0,5 l mléka.

RECEPT

Ovesné sušenky

Doba přípravy: 30 minut

Ingredience: 90 g rostlinného másla, 90 g třtinového cukru, 170 g ovesných vloček, 170 g špaldové mouky, 3 lžíce polotučného mléka, ½ prášku do pečiva s vinným kamenem, špetka soli

Postup: Do misky nasypeme vločky, cukr, prosetou mouku smíchanou s práškem do pečiva, sůl a nakrájený tuk. Nakonec přidáme mléko. Vypracujeme hladké těsto, které necháme v lednici odpočinout. Odpočaté těsto rozválíme a pomocí vykrajovátek vykrajujeme jednotlivé sušenky. Místo vykrajování můžeme těsto jednoduše rozkrájet na čtverečky nebo jiné tvary. Pečeme při 160 °C na plechu vystlaném pečicím papírem, dokud povrch nezrůžoví.

Vydáno: 24.2.2014

Autor: Svět potravin