Život bez masa: zdravý i zrádný
Již v Bibli je zmiňováno frutariánství, za šiřitele je považován také Buddha, hovoří o něm i Platón. Zakladatelem vegetariánství je údajně slavný Pythagoras.
Slovo vegetariánství vychází z latinského slova vegetus, což v překladu znamená zdravý, čilý, čerstvý. Základním znakem vegetariánské stravy je omezení až vyloučení živočišných produktů ve stravě. Nejčastěji z etických důvodů, obvykle v kombinaci s celkovým přístupem k životu. Vegetariánství můžeme rozdělit na několik forem podle toho, jaké živočišné potraviny jsou jedinci ochotni pozřít: semivegetariánství, laktoovovegetariánství, laktovegetariánství, pulovegetariánství, pescovegetariánství a dále striktnější styly jako veganství, frutariánství či vitariánství, kterým budou věnovány další díly našeho seriálu.
Semivegetariánství je považováno za nejmírnější formu vegetariánství a odborníky respektovaným stylem, často bývá srovnáváno s racionální stravou. Při tomto způsobu stravování jsou povoleny ryby, drůbež, mléko, mléčné výrobky a vejce. Jediné, čeho je třeba se vyvarovat, jsou tmavé druhy masa a uzeniny. Vzhledem k tomu, že bílé maso obsahuje méně železa než tmavé, měli by semivegetariáni hledat další zdroje, jako jsou vejce, rajčata nebo brambory, případně přijímat železo ve formě doplňků.
Laktoovovegetariánství netoleruje žádné maso, uzeniny, drůbež ani ryby. Konzumace mléka, mléčných výrobků a vajec zakázána není. Tato forma vegetariánství je nejrozšířenější formou vegetariánství v evropských zemích. Další variantou této skupiny jsou lidé konzumující pouze vajíčka, tato forma se nazýváovovegetariánství.
Laktovegetariánství odmítá maso a jatečné produkty. Je povolena konzumace mléka a mléčných výrobků. I při tomto způsobu výživy je sice možné zajistit tělu dostatek kvalitních bílkovin, ale je to už složitější a je potřeba, aby člověk, který se takto stravuje, měl o své výživě hlubší znalosti.
Pulovegetariáni z potravin živočišného původu konzumují mléko, mléčné výrobky, vejce a jedí pouze kuřecí maso.
Pescovegetariáni z živočišných potravin připouštějí kromě konzumace mléka, mléčných výrobků a vajec i pojídání ryb, korýšů a měkkýšů.
Převážně mezi mladými lidmi se často vyskytuje tzv. americká forma vegetariánství, tedy vyloučení masa z jídelníčku, ale nerespektování filozofie a ostatních zásad. Strava je tvořena fast-foodem, cukrovinkami, pochutinami, množství ovoce a zeleniny v jídelníčku je nedostatečné.
Omezuje rizika
Má-li člověk dobré podmínky k životu, často zvyšuje konzumaci živočišné stravy. To se většinou projevuje negativně. Většina civilizačních onemocnění souvisejících s větší konzumací živočišné stravy, a tím i tuků a bílkovin, zkracuje život člověka. V souvislosti i s celkovým životním stylem se objevuje ve větší míře vysoký krevní tlak, obezita, infarkt, cukrovka, rakovina a jiné choroby. Vegetariánství tato rizika snižuje.
Jeho vyznavači prakticky vůbec nekonzumují živočišné tuky, mají vyšší příjem vlákniny, protože jejich strava je bohatší na ovoce, zeleninu, luštěniny a ořechy než stravaběžná.Vegetariáni obecně vyznávají zdravější životní styl, dbají na jídelníček, jedí střídmě a chodí více do přírody. Jsou fyzicky aktivnější a odmítají kouření a alkoholické nápoje. Často mají nižší příjem energie, což vede k úpravě tělesné hmotnosti.
Možná rizika
Na druhé straně však může dodržování vegetariánského jídelníčku vést ke snížení fyzické odolnosti. Souvisí to s nedostatkem železa, vápníku, některých vitaminů – zvláště vitaminu B12, kyseliny listové, vitaminu B6 (pyridoxinu), B2, vitaminu A. U vegetariánů je častý deficit zinku, selenu. Může se objevit také nedostatek karnitinu, taurinu, některých mastných kyselin a jiných látek.
Vydáno: 5.2.2015
Autor: Svět potravin