Česká potravina

Jedním z faktorů, který ovlivňuje naše zdraví, je výživa. Kryje potřebu energie a ostatních živin nutných pro správné fungování lidského těla, ale je také spojena s emocemi, nejčastěji s pocitem uspokojení. Vedle běžných stravovacích zvyklostí a výživových doporučení v jednotlivých zemích se světem šíří i jiné výživové směry. Tedy jiné z pohledu současné vědy – založené na odlišných principech či jiném výběru potravin, než je běžné.

Často si jednotlivé směry a doporučení vzájemně odporují, nekorespondují s aktuálními doporučeními a odborníkům z oblasti výživy přidávají vrásky. Je vhodné se k nim upínat? Na jednu stranu nejsou založené na vědeckých poznatcích o výživě, na druhou stranu je nemůžeme zcela zavrhovat, protože se někdy v praxi osvědčují. A to i přesto, že se může jednat o na první pohled iracionální zásady.

Pro pojem alternativní výživa neexistuje jednoznačná definice. Pro někoho znamená zdraví prospěšnou výživu zbavenou škodlivých látek, pro jiného jsou to odlišné způsoby výživy, většinou dietní povahy, včetně suplementůa přípravků. Obecně lze říci, že termínem alternativní výživa se označují všechny dlouhodobě praktikované způsoby stravování, které se zásadním způsobem liší od stravy obvyklé na daném území.

Proč volí alternativu?

Jaký může být důvod pro to, vzdát se konzumace jistých potravin a kráčet tak „proti proudu“? Tyto směry vycházejí z našich emocí, módy, životní filozofie, přesvědčení nebo tradice.

 Konkrétně je to nejčastěji:

·        snaha žít v souladu s přírodou, nesouhlas se zabíjením zvířat, potažmo kožešinovým průmyslem, s kosmetikou testovanou na zvířatech

·        snaha o ozdravění životního stylu, správnou cestu ke zdraví, případně redukci váhy

·        boj proti nemoci – zastánci této teorie tvrdí, že pomocí vhodně zvolených potravin lze přírodní cestou vyléčit i závažná onemocnění

·        protest proti konvenčnímu a tradičnímu, často v dospívání snaha o odlišnost

·        působení médií

·        preference a odmítání některých potravin a technologií z čistě chuťových důvodů

·        kulturní a sociální důvody – lidé přejímají od dětství stravovací i výživové zvyklosti od svých rodičů, výživové zvyklosti rodiny jsou zase determinovány kulturou, ze které pocházejí

·        náboženství – některá náboženství vymezují konzumaci určitých potravin

Nejčastější typy alternativního stravování 

Alternativní výživa je charakteristická tím, že  v jídelníčku praktikujících osob chybí některé druhy běžných potravin. Nejčastěji jsou to potraviny živočišného původu – jatečná masa, mléko, vejce, atd. Rozdíly ale mohou být také v odlišném způsobu přípravy pokrmů, ve výběru potravin vyprodukovaných v ekologickém zemědělství či v  nezvyklé  kombinaci potravin, se kterou  se setkáváme například u dělené stravy.

Vegetariánství: je nejrozšířenějším typem alternativní výživy, více informací o tomto typu stravování naleznete v samostatném článku na straně 21.

Veganství: jeho stoupenci mimo konzumace veškerých živočišných potravin často odmítají také používání výrobků živočišného původu, např. výrobky z kůže, vlny či hedvábí.

Vitariánství: jeho vyznavači konzumují stravu v syrovém stavu bez tepelné úpravy nad 42 °C, tedy v přirozené formě bez zničení enzymů. Jejich strava je složená pouze z potravin rostlinného původu, ale vyskytují se i stoupenci vitariánství, kteří konzumují nepasterované mléko a mléčné výrobky.

Fruktariánství: je typické tím, že neuznává konzumaci potravin, jejichž získávání je podmíněno „zabitím“ původce, tedy zvířete nebo rostliny. Konzumují pouze plody, hlavně ovoce a ořechy.

Makrobiotika: je celosvětově rozšířený životní styl úzce spjatý s výživou. Vycházel z filozoficko-náboženského systému taoismu, vzniklého ve staré Číně. Makrobiotický způsob výživy je založen na rovnováze potravin s charakteristikami dvou protichůdných a vzájemně se doplňujících přírodních sil jin a jang. Některé potraviny mají podle makrobiotiky tendenci více jin, jiné jang a jejich poměr tvoří „hodnotu“ každé potraviny.  Zastánci makrobiotiky také odmítají užívání léků, konzumaci alkoholu a drog.

Dělená strava: tento způsob stravování povoluje jíst prakticky cokoliv, jen je důležité dbát na kombinování živin. Hlavní zásada spočívá v oddělené konzumaci potravin bohatých na bílkoviny a potravin bohatých na sacharidy. Současná konzumace těchto dvou potravinových skupin údajně brání jejich dokonalému strávení a z tohoto důvodu by se měly konzumovat odděleně. Některé potraviny se označují jako neutrální (tuky, zakysané mléčné výrobky, některé druhy zeleniny), ty je možné kombinovat jak s bílkovinnými, tak se sacharidovými potravinami.

Výživa podle krevních skupin: základem je stravování člověka podle jeho krevní skupiny. Pro každou krevní skupinu autor sestavil podrobný seznam potravin odlišného zastoupení zahrnující 16 skupin, z nichž každá skupina je dále rozdělena do 3 kategorií: velmi prospěšné, neutrální, zakázané. Autor také doporučuje velikost porce, frekvenci konzumace této porce denně nebo týdně a zohledňuje i pohlaví, věk a původ.

Výživa podle ajurvédy: vychází z tradiční indické medicíny, stará přes 5000 let. Jejím cílem je dosažení rovnováhy mezi tělem člověka, jeho duší, smysly a okolním prostředím. Hlavním principem Ájurvédy je poměr tří základních typů energie, který je u každého člověka odlišný. Poměr těchto energií určuje konstituční typ, činnost organismu člověka a zároveň i výběr vhodných potravin pro každý typ. K dalším doporučením patří upřednostňování rostlinné stravy v co nejčerstvějším stavu, vyhýbání se potravinám obsahujícím konzervanty a jiná aditiva, přizpůsobení stravy ročnímu období, klimatu a danému regionu.

 K alternativním způsobům stravování je někdy řazeno i konzumování tzv. organické výživy, biopotravin pocházejících z ekologických farem, které v posledních letech přerůstá v životní styl snažící se nejen o zdravější způsob života, ale i o šetrnější přístup k přírodě a zvířatům.

Vydáno: 22.1.2015

Autor: Svět potravin