Pštros je dnes už ryze tuzemskou potravinou

Proč vůbec kupovat a jíst pštrosí maso?

Pštrosí maso je jedinečné tím, že neobsahuje prakticky žádný cholesterol. Navíc se svou barvou blíží masu z divokých zvířat. Stále je to ale maso drůbeží, a tak i tepelná příprava stačí poměrně krátká. Navíc nemá žádnou výraznou typickou chuť, je tedy vhodné pro prakticky všechny úpravy. Od nejznámějších steaků přes guláš až třeba k naší národní svíčkové s knedlíkem. Z vnitřností je také výtečná polévka.

Jak Vás vůbec napadlo začít pštrosy chovat a zpracovávat jejich maso?

Prvopočátkem byla má praxe při studiu, kde jsem vůbec poprvé poznal, že se pštros dá chovat i v našich podmínkách. Vlastnil jsem deset hektarů zemědělské půdy a přemýšlel jsem, jak uživit rodinu. Bylo mi jasné, že s touhle výměrou pozemků to nemůže být ani chov skotu, ani pěstování nějakých plodin. Tak jsem si vzpomněl na pštrosy, kteří byli dobrou alternativou.

 

Chov, porážka a zpracování ale jistě potřebuje i jisté zázemí.

Ano, proto jsem koupil od bývalého zemědělského družstva rozpadající se kravín a v něm postupně vše vybudoval. Samozřejmě, že to nebylo úplně jednoduché. Jsme v Čechách a tady se úspěch neodpouští.

Jak to myslíte?

Všichni se mi smáli, když jsem s podnikáním v ruině kravína začínal a měl jsem jen dluhy a problémy s produkcí a odbytem. Když se mi začalo dařit, najednou mi začali házet klacky pod nohy. Kdo podniká v produkci potravin a navíc se živými zvířaty, ten ví, jak to chodí.

Ale veterinární a hygienická kontrola je jistě nutná.

Samozřejmě. Protože máme porážku, je tu veterinář velice často. Kontroluje stav zvířat před i během porážky, odebírá vzorky do laboratoře a samozřejmě kontroluje i stav chovu. Nicméně je mnoho dalších kontrol.

Je chov pštrosů komplikovaný i jinak?

Jistě, je tu mnoho faktorů, které ovlivňují chov a jeho efektivitu. Pokud by vše klapalo, byla by to vysoce výdělečná činnost. Ale na plodnost pštrosů a následně jejich zdravotní stav a přírůstky na váze má vliv velice mnoho faktorů. Třeba počasí je velkým limitem. A tak si naplánujete třeba odchov tři sta kuřat, vše na to připravíte a kvůli špatnému počasí jich nakonec odchováte jen sto. To se samozřejmě negativně odrazí v ekonomice chovu.

 

Vydáno: 18.9.2014

Autor: Svět potravin

Autor: 
Pavel Hanuška
Kategorie: