Podíl biopotravin roste
Po tři roky běží zajímavý projekt Agrární komory ČR s obchodním řetězcem Billa na propagaci ekologického zemědělství. Daří se nahrazovat zahraniční biopotraviny českými a snižuje se množství přejezdů se zbožím na velké vzdálenosti. Na tiskové konferenci konané v minulém týdnu v sídle komory to uvedl její prezident Ing. Jan Veleba. Řekl také, že počet ekologických zemědělců za rok 2012 mírně narostl. Loni jich k 31. prosinci hospodařilo 3934, a to na celkové výměře 488 658 ha, což představuje podíl 11,46 procenta z celkové výměry zemědělské půdy.
Výměra orné půdy dosahuje téměř 60 000 ha, zvýšila se plocha vinic v ekologickém zemědělství na současných 1000 hektarů. V ekologickém zemědělství hospodaří dále jedenáct včelařů.
Jak ukazuje tabulka, počet ekologických zemědělců narůstá a samozřejmě se to projevuje na vzrůstu podílu biopotravin, o něž má naše společnost vzrůstající zájem.
Přehled biokategorie v Bille
Podle obchodního ředitele Billy Petra Dupala má v současné době Billa v nabídce více než 250 bioproduktů. Z nich zhruba 150 prodává pod vlastní značkou Naše bio.
„Prodeje biopotravin pomalu, ale stále stabilně rostou a udržují si zájem zákazníků. V současnosti tvoří zhruba jedno procento z celkového obratu,“ uvedl.
Na okolních trzích, především v Německu a Rakousku, je tento podíl stále vyšší, zhruba odpovídá 5 %. Billa má zájem o růst biopotravin ve své nabídce a i pro ni je cílem dostat jejich podíl v nabídce na 5 %.
Zájem o sortiment
„Největší zájem je tradičně o mléčné produkty v kvalitě bio. Ty tvoří zhruba poloviční prodeje všech bioproduktů. Největším „skokanem“ v zájmu je biomaso. V loňském roce zaznamenalo až 100% nárůst prodejů. Nejméně se prodávají konzervované biopotraviny,“ uvedl Dupal. Jak dodal, mlékárna Valašské Meziříčí je dlouholetým dodavatelem Billy. Vyrábí pro její privátní značku Naše bio řadu jogurtů. Prodeje těchto jogurtů stále rostou – ve srovnání prvních devíti měsíců letošního a loňského roku o 6,2 %. Základní příchutě jsou malina, jahoda, borůvka, čokoláda, lesní směs. V zimě budou v nabídce dvě novinky: Naše bio jogurt s marcipánem a mákem a s příchutí jablko a skořice.
V současné době dochází ke změně balení těchto produktů. Místo 200gramových budou od listopadu v běžnějších 150gramových. Cena se nezměnila, odpovídá menšímu balení. Mlékárenský výrobek z Valašského Meziříčí s cedulkou Naše bio, jogurt jahodový, se stal vítězem testu časopisu dTest. Billa dále od mlékárny odebírá značkové jogurty, kefíry, kysanou smetanu, jogurtové nápoje.
Firma Probio rozšiřuje své portfolio
V nabídce Billy je tato společnost zastoupena patnácti produkty prodávanými pod značkou Naše bio. Jde o produkty pro zdravé vaření – čočku, pohanku, mouku, bulgur, krupici a další. V nabídce jsou dále tyčinky se špaldou a lněným semínkem a Naše bio kombucha zelený čaj, kvašený nápoj ze zeleného čaje.
V prodejnách Billa zákazníci najdou na plakátech informaci, že podíl veškerého zboží s českým původem činí 65 %. České zboží je také značeno vlajkou na cenovce a pomocí takzvaného stopperu s českou vlajkou v regálech.
Z historie Mlékárny Valašské Meziříčí
Historie Mlékárny Valašské Meziříčí se datuje do roku 1992, kdy vznikla privatizací bývalých Beskydských mlékáren. Od té doby prošla významnou rekonstrukcí výrobních a skladových prostor i strojního zařízení a dnes se může směle zařadit k moderním závodům na zpracování mléka a zcela vyhovuje všem hygienickým a bezpečnostním standardům. Na to dohlíží každodenně i čtyři majitelé firmy, kteří ji zprivatizovali a jsou v jejím vedení již po dvacet let její existence. Od počátku své existence se firma zaměřuje na výrobu čerstvých mléčných výrobků, a to zejména na mléka, jogurty různých příchutí, gramáží i tučnosti a na mléčné kysané nápoje čisté i ochucené, buď v obalu Elopak nebo PET láhvi. Ve všech svých výrobkových kategoriích patří Mlékárna Valašské Meziříčí k významným tuzemským výrobcům, ve výrobě mléčných tekutých kysaných výrobků je dokonce z hlediska produkce největším výrobcem v Česku.
Své výrobky prodává prostřednictvím obchodních řetězců do celé České republiky a její výrobky lze najít i v mnoha řetězcích pod jejich privátními značkami. Firma denně zpracovává zhruba 80 000 l mléka, převážně od regionálních dodavatelů, které přemění na své mléčné výrobky. Hlavním mottem mlékárny je především důraz na kvalitu, což bylo oceněno i mnoha laickými i odbornými oceněními, jako jsou Mlékárenský výrobek roku, Perla Zlínska či Česká biopotravina.
Certifikace biomléka
Jedním z milníků v historii mlékárny byl rok 2006, kdy byla firma certifikována na zpracování biomléka a stala se tak jedním z prvních zpracovatelů biomléka v České republice. „V současné době zpracováváme zhruba 1,4 milionu litrů bio mléka ročně od dvou regionálních dodavatelů. Prvními výrobky byly Bio kysané nápoje přírodní a jahodový, které byly dokonce oceněny titulem Mlékárenský výrobek roku 2008. V roce 2008 jsme uvedli na trh také Bio jogurty přírodní, jahodový a borůvkový. Právě uvedení biojogurtů na trh bylo prvním krokem ke spolupráci se společností Billa, která byla zahájena v roce 2010 a v rámci níž dodáváme dnes do všech prodejen Billa v Čechách a na Slovensku biojogurty pod značkou Naše Bio v sedmi příchutích. Přestože je projekt velmi úspěšný a ročně se pod touto značkou prodá více než 2,5 milionu jogurtů, rozhodli jsme se na základě požadavku společnosti Billa podnítit poptávku zavedením letních a zimních edicí jogurtů, takže zákazníci mohli letos v létě ochutnat kromě tradičních příchutí i jogurty s příchutí mango – pomeranč nebo černý bez – černý rybíz. Zimní příchutě pak budou pro zákazníka jistě ještě větším překvapením. Od listopadu navíc dochází ke snížení hmotnosti na 150 gramů, což snad umožní ochutnat tyto výrobky i mnoha novým zákazníkům,“ řekl obchodní náměstek Mlékárny Valašské Meziříčí Zdenek Bukovjan.
Dodal, že se mlékárna pravidelně hlásí do soutěže Regionální potravina Zlínského kraje. „V letech 2011, 2012 i 2013 se nám podařilo pro výrobky Bílý jogurt 500 gramů a acidofilní mléko cereálie, respektive jahoda a malina, toto ocenění získat.“
Řada polotovarů Biolinie zpestří náš jídelníček
Ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v. v. i., v Praze-Ruzyni byl odstartován pod názvem HealthyMinorCereals nový projekt zaměřený na minoritní plodiny, na jehož realizaci se podílí i firma PRO-BIO, s. r. o. – největší tuzemský výrobce biopotravin. I ten se prezentoval na tiskové konferenci Agrární komory ČR a její majitel Ing. Martin Hutař je i zákonitě jedním z nejvýznamnějších aktérů tohoto evropského projektu. Mezi minoritní plodiny se v České republice řadí pšenice špalda, pšenice dvouzrnka a jednozrnka, žito a oves. Narůstající poptávka spotřebitelů po zdravých a nutričně bohatých potravinách vede producenty potravin ke zvýšenému zájmu o pěstování a zpracování těchto opomíjených neboli minoritních plodin.
„Jedná se o plodiny, které byly na našem území dříve běžně pěstovány a využívány, ale v současné době se s nimi setkáváme jen zřídka,“ říká zakladatel a spolumajitel společnosti PRO-BIO, s. r. o., Ing. Martin Hutař. Podle jeho slov mají ale tyto staré nepřešlechtěné plodiny v našem jídelníčku své místo, protože jsou velkým přínosem pro náš organismus. Společnost PRO-BIO, s. r. o., se zpracování minoritních plodin věnuje od počátku svého vzniku v roce 1992. Zákazníkům je nabízí jednak v podobě suroviny, jednak jako upravené směsi na rychlou a snadnou přípravu pokrmů. „Spotřebitelům chceme dané plodiny přiblížit a usnadnit jim jejich zařazení do jídelníčku,“ vysvětluje Martin Hutař. Řada polotovarů Biolinie obsahuje asi dvacet různých směsí na přípravu polévek, palačinek, dezertů či špaldota – rizota ze špaldy. Všechny jsou v kvalitě bio a neobsahují žádné konzervační látky, aromata, barviva ani zvýrazňovače chuti.
„Díky projektu HealthyMinorCereals máme příležitost spolupracovat na vývoji dalších unikátních produktů z minoritních plodin a na jejich širším využití pro lidskou výživu,“ doplňuje Martin Hutař.
Dotace v ekologickém zemědělství
Na závěr tiskové konference přiblížil Jan Veleba novinářům podporu ekologického zemědělství státem. Rozhodně není zanedbatelná a agrární komoře jde o to, aby byla cílená a podpor se nezneužívalo. „Nemáme zájem na tom, aby se v sadech ležících spíš ladem kvůli dotacím jen naoko sklízelo ovoce nebo z luk se sklízelo bioseno, které se nezkrmí a končí někde v kompostu. Jde nám o cílené a užitečné ekologické zemědělství, jehož podpora má velký význam,“ uvedl Veleba.
Od roku 2007 je podpora ekologickým zemědělcům na plochu vyplácena v rámci Programu rozvoje venkova 2007–2013. Výše dotace byla pro rok 2012 následující:
-
155 eur/ha při hospodaření na orné půdě, s výjimkou pěstování zeleniny nebo speciálních bylin,
-
89 eur/ha při hospodaření na travních porostech pro 100% ekologického zemědělce (bez souběhu s konvenčním zemědělstvím), 71 eur/ha pro zemědělce se souběhem,
-
849 eur/ha, při obhospodařování vinic, ovocných sadů nebo chmelnic, 510 eur/ha při obhospodařování extenzivních ovocných sadů.
Srovnání základních statistických ukazatelů ekologického zemědělství
|
31. 12. 2011
|
31. 12. 2012
|
Meziroční nárůst za rok 2012
|
Nárůst za leden-srpen 2012 (%)
|
Počet ekofarem
|
3 920
|
3 934
|
14
|
0,4
|
Výměra zemědělské půdy v ekologickém zemědělství (ha)
|
482 927
|
488 658
|
5 731
|
1,2
|
Podíl ekologického zemědělství na celkové výměře zemědělské půdy (%)
|
11,40
|
11,46
|
0,06
|
-
|
Výměra orné půdy (ha)
|
281 |
58 489
|
-792 |
-1,4
|
Výměra trvalých travních porostů (ha)
|
398 060
|
407 219
|
9 159
|
2,3
|
Výměra trvalých kultur (sady) (ha)
|
6 453
|
6 672
|
219
|
3,3
|
Výměra trvalých kultur (vinice) (ha)
|
965
|
1 000
|
35
|
3,5
|
Výměra trvalých kultur (chmelnice) (ha)
|
10
|
11
|
1
|
9,1
|
Ostatní plochy (ha)
|
18 158
|
17 371
|
-787
|
4,3
|
Počet výrobců biopotravin
|
646
|
454*
|
-192
|
-29,7
|
Vyplacené finanční prostředky v rámci agroenvironmentálního opatření Ekologické zemědělství – dotace na plochu zařazenou do ekologického zemědělství nebo přechodného období v letech 1998– 2012
Rok |
Vyplacené finanční prostředky
(mil. Kč)
|
1998
|
48,1
|
1999
|
84,1
|
2000
|
89,1
|
2001
|
167,9
|
2002
|
210,8
|
2003
|
230,8
|
2004
|
292,2
|
2005
|
285,8
|
2006
|
304,9
|
2007
|
536,4
|
2008
|
687,5
|
2009
|
980,8
|
2010
|
1154,0
|
2011
|
1160,7
|
2012*
|
1224,5
|
* předpoklad dle žádostí
Vydáno: 7.11.2013
Autor: Agrární komora ČR