Nápoj tisíce a jedné chuti

Čaj je po vodě druhý světově nejvíce konzumovaný nápoj a nejpopulárnější nápoj průmyslově vyráběný. Jeho spotřeba je stejná jako všech ostatních nápojů, včetně kávy, čokolády, nealkoholických nápojů a alkoholu dohromady.  Nejvzácnější čaje jsou velmi drahé a jejich cena si nezadá se cenami nejluxusnějších vín.

 Největšími producenty čaje jsou Čína, Indie, Keňa a Srí Lanka. Zajímavé je, že ačkoli se v těch zemích čaj pije ve velkém, na prvních místech v konzumaci na hlavu se umisťují země jiné. Největšími milovníky čaje jsou Turci, následují Maročané, Irové, Mauritánci a Britové. Češi se pohybují asi v polovině žebříčku sledovaných zemí. Mezi největší dovozce čaje patří Rusko, Velká Británie, Pákistán a USA.

 

Čaje a nečaje

Čajové lístky se získávají z rostliny čajovníku. Stálezelený keř může dorůstat do výšky 5 až 15 metrů, ale na plantážích je jeho výška uměle udržována jen kolem jednoho metru, což umožňuje pohodlnější sklizeň. Listy čajovníku jsou velké od 3 do 25 centimetrů. Na plantážích se sbírají podle takzvaných sběrových formulí, určujících, která část listu se má uštípnout – nejcennější bývají mladé malé lístky čajovníku.Označení čaj se ovšem běžně používá i pro nápoje, které nejsou připravovány z listů čajovníku – například ovocné, bylinné a další (ne)čaje.

 Domovem je Čína

Původní domovinou čaje je jihovýchodní Asie, pravděpodobně hranice mezi Čínou a Barmou, dnes se pěstuje v řadě dalších zemí s příhodnými tropickými či subtropickými podmínkami, včetně Austrálie, Keni nebo třeba Íránu. První písemné důkazy o pití čaje pocházejí z Číny z 10. století př. n. l., ovšem podle legend sahá jeho historie ještě mnohem dál – do roku 2737 př. n. l. do doby mytického císaře, „božského zemědělce“ Shennonga.

Evropanům, konkrétně portugalským kněžím a obchodníkům, byl čaj poprvé představen až v 16. století.  Do Velké Británie, kterou máme dnes s čajovou kulturou neodmyslitelně spjatu, byl zvyk pití čaje dovezen až o několik desítek let později. V té době byl navíc velmi drahou komoditou a jeho masové popíjení tak nastalo až v druhé polovině 18. století, nejprve díky rozsáhlému pašování a následně v důsledku zrušení daně na čaj. Jako každodenní nápoj ho pak Britové a Irové začali vnímat až na konci 18. století, zejména díky velkému nárůstu dovozu čaje z Indie. Zde se začal cíleně ve velkém pěstovat právě díky Britům, kteří tím toužili narušit čínskou dominanci. Možná poněkud překvapivě se čaj v Indii stal masovou záležitostí až v polovině 20. století.

Je libo čaj s máslem?

Důvody konzumace čaje mohou být velmi různorodé – po ránu na povzbuzení, večer na uklidnění a dobrý spánek, ve všední dny i při zvláštních příležitostech jako součást oslav i rituálů. I způsoby přípravy se v jednotlivých kulturách mohou výrazně lišit – v Asii připravovaný čaj by pro většinu evropských chuťových buněk byl příliš silný, naprostou většinu čaje připravovaného v USA tvoří jeho ledová varianta, naopak v chladných oblastech Mongolska, Tibetu a Nepálu si do čaje přidávají máslo, aby byl zajištěn nezbytný přísun energie. Ale fantazii se meze prakticky nekladou – med, citron, mléko, džemy, nektary, sirupy a samozřejmě nepřeberné škála alkoholu – tím vším si můžete váš nápoj vylepšit.

Celý článek si přečtěte v novém čísle časopisu Svět potravin, které vychází 24. listopadu!

 

 
Vydáno: 20.11.2014
Autor: Svět potravin
Autor: 
Mgr. Kateřina Kmecová
Kategorie: