Česká potravina

Obezřetnost začíná již při nákupu potravin. Důležité je přečíst si údaje na obalu a zkontrolovat, zda výrobek není prošlý. Trvanlivost závisí i na transportu a uskladnění. Salámy, mléčné produkty a potraviny podléhající rychlému zkažení bychom měli co nejdříve přemístit do chladničky s teplotou od 4 do 6 ˚C, stejně tak se snažíme co nejdříve uskladnit potraviny zmražené. Tyto potraviny tedynakupujeme jako poslední a v domácnosti uskladňujeme jako první.

Plísně nevykrajujte

O trvanlivosti potravin nám nejvíce napoví probíhající senzorické změny. Vyznačuje se potravina netypickou barvou, zápachem či hnilobou a plísní? V žádném případě takový produkt nekonzumujeme a vyhodíme jej.

Nestačí povrch postižený plísní pouze odstranit. I malá plíseň může představovat velké nebezpečí, obzvláště v případě chleba, jogurtu, pečiva, kompotu či zavařeniny. Stejné pravidlo platí i pro ovoce a zeleninu, převážně pro tu s vysokým obsahem vody, jako jsou okurky, broskve nebo rajčata. Bývají totiž plísní protkána kompletně, nejen na povrchu. Vznikající mykotoxiny pak mohou vyvolatotravu či nebezpečnou reakci. Nejrizikovější skupinou potravin z hlediska tvorby mykotoxinů jsou starší potraviny z ryb, uzenin, sýrů, kvašené potraviny a plísňové sýry, u nich je proto třeba být na změny ve vzhledu obzvláště pozorný.

Byznys, nebo hazard se zdravím?

Prošlé potraviny nemusejí končit v odpadkovém koši, skončit někdy mohou i v koši nákupním. Hlavně v poslední době totiž velký ekonomický úspěch vykazují prodejny s levnými a prošlými potravinami. Jde o výhodný nákup, nebo o hazard se zdravím spotřebitelů? A jak je vůbec možné, že se smějí takové potraviny prodávat?

„Je třeba vysvětlit rozdíl v označení „datum použitelnosti“ (DP) a „doba minimální trvanlivosti“ (DMT),“ vysvětluje Pavel Kopřiva ze Státní zemědělské a potravinářské inspekce. „DP je vyžadováno u zboží rychlé spotřeby, například u masných a mléčných výrobků, které po uplynutí uvedeného data není možné považovat za bezpečné, a zákon zakazuje jeho uvádění do oběhu po uplynutí DP. DMT je naproti tomu uváděno u zboží s dlouhou trvanlivostí, jako jsou arašídy nebo bramborové chipsy. Tyto potraviny zákon povoluje uvádět do oběhu i po uplynutí DMT, ale za jasně definovaných podmínek: zboží musí být jasně označeno jako prošlé, musí být nabízené odděleně od ostatního zboží, které prošlé není, a jakkoli může vykazovat změny některých jakostních parametrů, v žádném případě nesmí ohrožovat zdraví spotřebitele.“  

Ovšem označení slovy „akce“ nebo „sleva“ je nedostačující. Takto prodávané potraviny musejí být bezpečné, za což ručí prodejce. Při podezření na porušení právních předpisů je spotřebitel oprávněn podat podnět na SZPI. Nevyhovující zboží je spotřebitel oprávněn reklamovat v místě prodeje, SZPI ale nemá pravomoc do vztahů mezi prodejcem a spotřebitelem zasahovat.

Jak v takovém obchodě nakoupit a zbytečně neriskovat zdravotní problémy? „K danému sortimentu je třeba přistupovat s maximální obezřetností a sledovat, zda nedošlo k nepřirozeným smyslovým změnám vzhledu či vůně,“ doporučuje Pavel Kopřiva. „Nutností je i zkontrolovat hygienický standard prodejny.“ Pokud tedy máte pochybnost, zboží raději nekupujte.

 Vyznáte se v datech?

Datum použitelnosti (spotřebujte do) ukončuje dobu, po kterou si potravina podléhající rychlé zkáze zachovává při dodržení skladovacích podmínek své specifické vlastnosti a splňuje požadavky na zdravotní nezávadnost. Po vypršení této doby se nesmí prodávat.

Datum minimální trvanlivosti vymezuje minimální dobu, po kterou si potravina při dodržení skladovacích podmínek zachovává své specifické vlastnosti a splňuje požadavky na zdravotní nezávadnost.  

Jak potraviny správně skladovat?

Nejlepší je potraviny zkonzumovat v co nejkratší době po otevření. Pokud na produktech zpozorujete významné změny vzhledu a konzistence, bez milosti je z jídelníčku vyřaďte.

Maso

Balené maso je nejlepší zpracovat co nejdříve po otevření, zdravotně nezávadné by však mělo být i den po otevření. Pokud na potravině pozorujete senzorické změny (zápach, oslizlý či jinak znehodnocený povrch apod.), nekonzumujte jej. Zmražené maso neuchovávejte déle než šest měsíců.

Mléko

Načaté mléko je vhodné spotřebovat nejdéle do tří dnů po otevření za podmínky, že je uchováváno při teplotě 4 až 8 ˚C. Pokud mléko není načaté, lze ho skladovat až při teplotě do 24 ˚C až po datum jeho použitelnosti. Vyhoďte je, pokud pozorujete změny barvy, zápach či nafouknutí obalu.

Sýry a salámy

Sýry a salámy zakoupené u pultového prodeje je třeba zkonzumovat do 24 hodin, balené potraviny do data spotřeby na obalu.

Máslo

Uchovávejte vždy v chladu a pečlivě zabalené. Pokud pozorujete žluknutí či plesnivění, nekonzumujte je.

Vejce

Vajíčka mají minimální trvanlivost 28 dní od data snůšky, skladovat se mohou od 5 do 18 ˚C. Pokud nemají porušenou skořápku, vydrží v ledničce minimálně měsíc.

Ovoce a zelenina

Pokud plody vykazují senzorické změny nebo změny konzistence, jejich konzumace se vyvarujte. Není pravda, že stačí postižený kousek vykrojit. Celková trvanlivost závisí na mnoha faktorech, především na konkrétním druhu a způsobu skladování.

Ohřívané jídlo

Hotové jídlo uchovávané v chladničce se snažte spotřebovat do 2 dnů. Ohřívejte vždy jednotlivé porce, ne celý pokrm, a dbejte na optimální teplotu v ledničce, která by se měla pohybovat mezi 4 až 6 ˚C.

Vydáno: 13.3.2014

Autor: Svět potravin