Novela zákona o potravinách z pohledu Ministerstva zdravotnictví

 

„Rozpor resortu ve věci zákona o potravinách není motivován udržením počtu úředníků, kompetencí či rozpočtových prostředků. Trváme pouze na principu, kdy dohled nad zdravotní nezávadností potravin, zdravotní způsobilostí personálu i kontrolu prostředí, v němž k přípravě pokrmů dochází, mají provádět osoby se zdravotnickým vzděláním. ČR je zemí s nejnižší úmrtností na infekční onemocnění v celé EU, to se nám daří nejen díky vysoké úrovni infekčního lékařství, ale i díky systému ochrany veřejného zdraví a přesně vymezeným kompetencím a jasně stanoveným pravidlům. Kroky navržené v této novele mohou vést pouze k destabilizaci zavedeného systému,“ říká hlavní hygienik ČR Vladimír Valenta.

 

DESET DŮVODŮ PROČ ODMÍTNOUT NOVELU ZÁKONA O POTRAVINÁCH

 
1. Dozor nad ochranou veřejného zdraví vkládá do rukou nelékařů
Je nepřijatelné, aby na jedné straně návrh zákona odtrhl krajské hygienické stanice od otázek výživy obyvatelstva a na druhé straně očekával, že tyto orgány budou v případě zdravotních rizik účinně zasahovat. Toto stanovisko je podporováno také odbornými společnostmi ČLS JEP.
 
2. Posuzování zdravotní způsobilosti personálu by měli nově provádět nelékaři
Součástí státního zdravotního dozoru je i posouzení zdravotního stavu personálu. Z toho důvodu mají pracovníci KHS ze zákona oprávnění provádět epidemiologická šetření, nahlížet a pořizovat výpisy ze zdravotní dokumentace, což pracovníci rezortu zemědělství nemají, neboť toto je vázáno na zdravotnické vzdělání.
Zaměstnanci SZPI tedy nejsou odborně způsobilí vyloučit z  manipulace s potravinami osoby postižené infikovanými poraněními, kožními infekcemi, vředy, průjmy, nejsou způsobilí k provedení stěrů z povrchu těla
a posouzení epidemické situace včetně rodinné. Z epidemiologických důvodů je přitom každý rok orgány ochrany zdraví dočasně vyřazováno z činnosti kolem 2 000 zaměstnanců stravovacích služeb, kteří představují riziko nákazy. 
 
 
3. Kontroly v restauracích by prováděli tři různé orgány namísto dnešního jednoho
Novela tříští dosud jednotný dozor prováděný hygienou mezi tři různé orgány. Dosud tedy prováděl kontrolu ve stravovnách jeden orgán, nyní by to byly orgány tři (SZPI, OVZ, SVS). Zvýšení byrokratické zátěže i nákladů jsou důvody pro odmítnutí novely podnikatelskými svazy (Asociace hotelů a restaurací a Svaz obchodu a cestovního ruchu).
 
 
4. Rozdělení kompetencí je nepřehledné a zavádí duplicity ve výkonu dozoru
Ministerstvo zemědělství zavádí duplicity výkonu dozoru a prohlubuje tak nepřehlednost výkonu státní správy. Například zavádí duplicitně se SZPI dozor krajských hygienických stanic nad používáním materiálů a předmětů určených pro styk s potravinami při použití v potravinářském podniku.
 
 
5. Vznikly by dvě kategorie strávníků
Návrh rozděluje stravovací služby na služby uzavřeného a otevřeného typu. Toto rozdělení nemá obdobu v EU
a oživuje zastaralý právní stav, který uměle vytváří dvě skupiny strávníků, o jejichž výživu lze pečovat různě. Tento předpoklad je zdravotně nepřijatelný.
 
 
6. Novela zavádí nelogické postupy dozoru
Kromě některých oprávněných úkolů novela nastoluje úplné absurdity: hygiena by nově dozorovala i nad veterinárním zákonem. Jinými slovy budou-li zdrojem infekce vejce od chovatele, krajská hygiena bude šetřit chov slepic, zatímco v sousední restauraci bude provádět dozor SZPI.
 
 
7. Novela navyšuje náklady státu na provádění kontrol
Ministerstvo zemědělství nepřijatelně navyšuje náklady a zhoršuje efektivitu dozoru. Novela jednostranně a bez zohlednění dopadů v resortu zdravotnictví řeší otázky financování navržené soustavy, která ač má vysoké finanční nároky, neskýtá řádnou a úplnou ochranu zdraví spotřebitelů. Náklady na zaměstnance krajských hygienických stanic jsou o 20 % nižší než náklady na zaměstnance Státní zemědělské a potravinářské inspekce nebo Státní veterinární správy.
 
 
8. Novela zpochybňuje národní pravomoci v oblasti potravinového práva
Nelze akceptovat, že nařízení EU na úseku potravinového práva jsou v gesci MZe. Předpisy vycházejí z toho, že gestora oblasti si určí každý stát sám. V tomto smyslu byly stravovací služby, pitná voda a materiály a předměty určené pro styk s potravinami svěřeny resortu zdravotnictví. 
 
 
9. Novelou se ztrácí účinné propojení státního zdravotního dozoru s posuzováním potravinářských staveb
Krajské hygienické stanice posoudí každoročně 10 000 projektů a záměrů v oblasti společného stravování. Tím jednak předcházejí problémům, jednak znalost z fáze projektování usnadňuje budoucí státní zdravotní dozor. Tuto činnost SZPI nevykonává.
 
 
10. Jeden resort by kontroloval jak proces výroby potravin, tak i dozor nad jejich nezávadností
Ministerstvo zemědělství je garantem za výrobu potravin. K vyloučení střetu zájmů je proto žádoucí, aby se dozorem nad zdravotní nezávadností zabývala nezávislá složka státu. Způsob organizace krajských hygienických stanic v působnosti MZ je v souladu s principy nezávislosti, neboť KHS nejsou nijak zainteresovány do podpory  podnikání v oblasti společného stravování.
 
 
 
 
Zdroj: MZd
Vydáno: 30.4.2013
 
 
Soubory: 
Autor: 
Ministerstvo zdravotnictví ČR