Sušení v proudu plasmy
Termínem „plasma“ označili američtí fyzikové Irving Langmuir a Levi Tonka v r. 1929 ionizovaný plyn v plynové výbojce. Každá látka mění své skupenství v závislosti na teplotě. Pokud teplota roste, atomy a molekuly ztrácejí své elektrony – ionizují, a plyn se mění na plasmu. Při vysokých teplotách plasma sestává jen z elektronů a kladně nabitých iontů. V laboratorních podmínkách se plasma vytváří při elektrickém výboji ve vakuu. Rozlišuje se plasma vysoko- a nízkoteplotní. Nejobvyklejší využití má nízkoteplotní plasma ve světelných výbojkách.
V laboratoři Moskevské státní univerzity potravinářských výrob (MGUPP) byly pod vedením prof. V. V. Iljuchina provedeny pokusy sušení organického materiálu proudem nízkoteplotní plasmy. Poprvé tak byla použita nízkoteplotní plasma jako zdroj tepla k sušení produktu, který může být ve zmrazeném i nezmrazeném stavu. Další výjimečnost spočívala v tom, že při vytváření proudu plasmy může být sušený materiál navíc umístěn do elektromagnetického pole, čímž se reguluje spirálový pohyb částic materiálu a zajistí se dodatečná výměna tepla.
Konkrétní testy se prováděly se sušením mléka zahuštěného na 20 – 25 % vlhkosti, a dosáhlo se vlhkosti až 1,5 %.
Postup, který jev Rusku ve fázi patentování bude pro praktickou aplikaci vyžadovat další výzkum.
Moločnaja Prom., 2012, č. 8, s. 44
Zdroj: ÚZEI, Agronavigátor.cz
Vydáno: 19.3.2013