Česká potravina

Kolik jíst v těhotenství?

Pro složitý a velmi náročný proces, který během těhotenství v těle ženy probíhá, je potřeba bohaté zásobení všemi potřebnými živinami. Neplatí však obvyklé rčení, že „těhotná žena má jíst za dva“, tedy dvakrát tolik potravy, než byla obvykle zvyklá, jak si mnozí lidé ještě pořád myslí.Vývoj plodu mohou ovlivnit nejen stravovací návyky ženy a s nimi související výživový stav během těhotenství, ale i výživový stav ženy v době před početím (tzv. prekoncepčním období). Stav výživy matky se může stát dlouhodobě působícím faktorem, který ovlivňuje zdravotní stav jejího potomka nejen během útlého dětství, ale až do dospělosti.

Množství potravy je sice velmi důležité a je třeba ho v určité chvíli o něco zvýšit, ale kvalita stravy je ještě důležitější. Je nezbytné, aby se ve stravě vyskytovaly v potřebném množství všechny důležité živiny – bílkoviny, sacharidy, tuky, vitaminy a minerální látky. Toho lze jednoduše dosáhnout pravidelnou a dostatečně pestrou stravou.

 Během těhotenství se v těle ženy vytváří úplně nový člověk, který ke svému řádnému tvoření potřebuje všechny nezbytné „součástky“. Pokud mu je neposkytneme výživou, začne si je brát z matčiných zásob, čímž jí může dokonce způsobit či prohloubit řadu zdravotních problémů (například anémii).

Proč budoucí matky nemusí jíst dvakrát tolik?

Protože budoucí matka je již dospělý člověk a vyvíjející se plod není rozhodně tak velký jako některý z jeho rodičů, nepotřebuje tedy tak velký přísun potravy.

 Ženské tělo je od přírody na těhotenství velmi dobře připraveno. Během těhotenství se v těle matky zlepší vstřebávání živin ze snědené potravy. Ze stejného množství potravin tedy těhotná žena získá více živin než žena, která těhotná není. Navíc – přijaté živiny, které běžně naše tělo, pokud je zrovna nepotřebuje a vylučuje jako nadbytečné (jako například některé vitaminy a minerální látky) – se během těhotenství v těle matky ukládají do zásob. Těmito důmyslnými opatřeními se příroda snaží napomáhat zachovat jak zdraví budoucích matek, tak i jejich dětí.

 Zdravá budoucí matka nemusí ihned „jíst za dva“ a zvyšovat svůj energetický příjem. Stačí, když bude během posledních třech měsíců svého těhotenství jíst o 830 kJ (200 kcal) energetičtější stravu. To však nepředstavuje žádné velké množství potravy – například jen dva krajíčky celozrnného chleba s tenkou vrstvou přírodního sýra se sníženým obsahem tuku a sklenicí mléka. Nejedná se tedy o žádné závratné množství potravy navíc.

 Navíc, dodržuje-li budoucí matka zásady správné výživy, zejména požadavek na pestrost, potravou, kterou doplní zvýšený požadavek na energii, velmi lehce doplní i během těhotenství zvýšený požadavek na bílkoviny.

Indikátorem dostatečného příjmu stravy během těhotenství jsou pravidelné přírůstky tělesné hmotnosti. Jako průměrný hmotnostní přírůstek během jednočetného těhotenství je udáváno zvýšení tělesné hmotnosti přibližně o 10 – 12 kg. Tento přírůstek pro ilustraci představuje:

• hmotnost plodu, placenty a plodové vody – 5 kg
• hmotnost mateřské krve – 1 kg
• hmotnost tkáňové tekutiny – 1 kg
• hmotnost dělohy, prsů – 1 kg
• hmotnost tukové tkáně matky – 4 kg

Doporučené přírůstky hmotnosti jsou blíže specifikovány podle výchozí tělesné hmotnosti matky. Je vcelku logické, že u ženy trpící podváhou bude žádoucí o něco vyšší přírůstek na hmotnosti, avšak pozor – ani žena s nadměrnou tělesnou hmotností by během těhotenství neměla hladovět. Nadměrná tělesná hmotnost u žen by měla být redukována buď již před těhotenstvím, nebo naopak až po těhotenství (ne však těsně po porodu a ne dramaticky během kojení).

 Odborníci uvádí, že mladé nezletilé matky by měly dosahovat přírůstků hmotnosti blížící se horní hranici doporučeného rozmezí, ženy malého vzrůstu (157 cm) by měly dosahovat dolních hodnot rozmezí.

Zdroj: IOM, 2009

Jaká jsou rizika neadekvátních přírůstků na hmotnosti během těhotenství?

Příklady rizik spojených s nízkými přírůstky na hmotnosti během těhotenství:

• předčasný porod
• nízká porodní hmotnost dítěte
• zpomalený růst a vývoj plodu v děloze
• potrat

 Příklady rizik spojených s vysokými přírůstky na hmotnosti během těhotenství:

• zvýšení krevního tlaku
• těhotenská cukrovka
• častější výskyt zánětů žil
• vysoká porodní hmotnost dítěte
• obtížný návrat k původní tělesné hmotnosti před porodem

 Je však třeba poznamenat, že ačkoli lze spoustu informací tímto způsobem zevšeobecnit, vlastní těhotenství je individuální záležitostí a konzultace zdravotního stavu patří do rukou lékaře v rámci těhotenské poradny.

Autor: eg

• Blatná, J., Dostálová, J., Perlín, C., Tláskal, P., Výživa na začátku 21. století aneb o výživě aktuálně a se zárukou, Praha: Výživa servis s.r.o., 2005
• Brázdová, Z.: Výživa těhotných a kojících žen. Rukověť. Brno, Vladimír Smrčka, 1999
• Nevoral, Jiří a kolektiv, Výživa v dětském věku, 1. vydání, Praha, nakladatelství H&H, 2003
• www.eatwell.gov.uk – stránky FSA