Česká potravina

Imunognetická separace je široce využívána zejména v potravinářské, klinické, veterinární a environmentální mikrobiologii. Ve srovnání se standardními kultivačními metodami IMS umožňuje získat výsledky v kratším čase a navíc obvykle poskytuje vyšší počet pozitivních nálezů. Pomocí IMS je rovněž možné separovat  a následně stanovit subletálně poškozené cílové mikrobiální buňky. IMS neovlivňuje životaschopnost zachycených buněk.

V současné době je zejména zajímavé studium přirozeného výskytu mikrobiálních patogenů v sýrech, které jsou převážně určeny pro přímou spotřebu. Značná pozornost  je zaměřena na verotoxigenní kmeny Escherichia coli vzhledem k tomu, že zdravý skot je přirozeným rezervoárem těchto nebezpečných bakterií, a mléko a mléčné výrobky umožňují jejich dobrý růst (Voitoux a kol., 2002; Hussein a Sakuma, 2005; farrokh a kol., 2012).

Je pozitivním zjištěním, že ve většině analýz provedených pomocí imunomagnetických částic nebyly tyto bakterie v analyzovaných vzorcích sýrů nalezeny. Nicméně sýry a ostatní mléčné výrobky mohou být v řídkých případech zdrojem závažných onemocnění (Farrokh a kol., 2012).
(Řešitel:  Oddělení nanobiotechnologie, Ústav nanobiologie a strukturní biologie CVGZ AVČR, České Budějovice; Katedra medicínské biologie, Přír. fak. Jihočeská univerzita, České Budějovice)

Mlékařské listy 23, 2012, č. 134, s. III-VI
Objednávka kopie článku