Česká potravina

Cílem průzkumu byl monitoring výskytu růžovění klasů pšenice v klasech pšenice ozimé na pozorovacích bodech (PB), včetně stanovení stupně napadení klasů a obsahu deoxynivalenolu (DON).

Výsledky:

Celkem bylo náhodně odebráno 130 vzorků klasů. Z tohoto množství bylo 80 vzorků napadeno růžověním klasů pšenice (hodnoceno symptomaticky), tj. 62 %.

Průměrný stupeň napadení klasů u pozitivních vzorků byl 3,1 (stupeň 1 - velmi slabé napadení, stupeň 10 - velmi silné napadení). Vyšší stupně napadení klasů (stupeň ≥ 5) byly zjištěny na pozemcích s orebným zpracováním půdy po předplodinách řepka ozimá (5), hrách (2) a mák (2).

Nejčastější předplodinou pro pšenici byla řepka ozimá. Nejméně vhodná předplodina kukuřice byla pěstována ve 12 případech, z toho provedena orba v 8 a ve zbylých 4 případech minimalizace. Z těchto porostů byly pouze 2 porosty ošetřeny fungicidem registrovaným proti růžovění klasů pšenice (ze zbylých 10 porostů bylo ošetřeno fungicidy, ale registrovanými proti jiným houbovým chorobám). Symptomaticky bylo zjištěno napadení v 6 porostech (převažovaly slabé výskyty ve stupních napadení 1, 2, 3 a pouze ve dvou případech bylo zaznamenáno silnější napadení ve stupni 4) po předplodině kukuřici.

Vzorků se zvýšeným obsahem DON (>0,500 mg/kg zrna) bylo zjištěno celkem 23, tj. 18 % všech odebraných vzorků, a v 2 případech se jeho obsah k tomuto limitu blížil. Nejvyšší obsah DON dosáhl hodnoty 11,96 mg/kg zrna. Hygienický limit množství DON pro zrno (1,250 mg/kg) byl překročen v 17 případech. Průměrný obsah DON ve vzorcích s jeho výskytem byl 0,85 mg/kg zrna.

Z fungicidů registrovaných do pšenice proti růžovění klasů pšenice byly použity Celest Extra 050 ES, Vitavax 2000 (mořidla), Horizon 250 EW, Prosaro 250 EC, Lynx, Ornament 250 EC, Swing Top a TebuMax. Ze 43 vzorků odebraných v porostech ošetřených některým z těchto přípravků přesto byly v 37 případech zjištěny buď příznaky výskytu růžovění klasů pšenice, nebo alespoň přítomnost DON. Kromě šesti vzorků, které překročily hygienický limit množství DON pro zrno, se jednalo většinou o velmi slabé až slabé příznaky a obsahy DON.

Podrobné výsledky týkající se náhodně odebraných vzorků z pozorovacích bodů ozimé pšenice jsou uvedeny v příloze - samostatná tabulka "Přehled výskytu růžovění klasů pšenice (Fusarium spp.) v klasech pšenice ozimé náhodně odebraných na pozorovacích bodech v roce 2011".

Závěr:

Výsledky tohoto průzkumu poskytují přehled o výskytu růžovění klasů pšenice na PB pšenice ozimé. Dále poukazují na výskyt této choroby v porostech, které byly fungicidně ošetřeny přípravky registrovanými proti jejím původcům, mimo jiné i v porovnání s porosty fungicidně neošetřenými. Jak z výsledků vyplývá, ani ošetření porostu registrovanými fungicidy proti růžovění klasů pšenice (klasovým fuzariózám) ještě neznamená nulový výskyt příznaků choroby, resp. nulový obsah DON. V porovnání s rokem 2010 bylo v roce 2011 na PB pšenice ozimé zaznamenáno o 5 % méně vzorků napadených růžověním klasů pšenice a o 3 % méně vzorků se zvýšeným obsahem DON, tedy prakticky stejné výsledky jako v roce předcházejícím. Průměrný stupeň napadení pozitivních vzorků klasů se však s minulým rokem zvýšil z 1,9 na 3,1. Nejvyšší zjištěný obsah DON byl však pod úrovní maxima zaznamenaného v roce 2010. Překročení hygienického limitu množství DON pro zrno bylo o 46 % vyšší než v roce předchozím. Celkově lze konstatovat, že napadení porostů chorobou, počet zvýšených obsahů DON a průměrný obsah DON na pozorovacích bodech pšenice ozimé byly v roce 2011 vyšší než v roce 2010.

Doporučení pro praxi:

Výskyt růžovění klasů pšenice je ovlivněn mnoha faktory. Jsou to především předplodiny (například kukuřice, obilnina a obilní směska představují zvýšené riziko rozvoje fuzariotoxinů) a charakter vývoje počasí v daném roce, zejména v období kvetení pšenice. Dále záleží na způsobu obdělávání půdy (minimalizace – vyšší výskyt), na odrůdě (existuje značný rozdíl v citlivosti na původce choroby u jednotlivých odrůd pšenice), na termínu sklizně a na způsobu uskladnění obilovin. Ochrana porostu proti růžovění klasů pšenice proto spočívá ve více krocích, které v kombinaci vedou následně ke snížení výskytu choroby, a tím také k dosažení vysokého výnosu kvalitního zrna. Ke snížení ohrožení porostů touto chorobou přispívá dodržování vhodného osevního postupu, nezvyšování podílu obilnin a kukuřice v této rotaci a volba odrůd s vyšším stupněm rezistence. Dále je to zaorávka strniště a slámy, podpora rozkladu posklizňových zbytků přihnojením dusíkem, podpora dobrého růstu vyváženou výživou a ochrana před poléháním. Z výsledků tohoto průzkumu však vyplývá, že minimalizace nebo nevhodná předplodina nemusí být vždy příčinou zvýšeného výskytu choroby, příp. deoxynivalenolu. Důležitá je ochrana rostlin pomocí vhodných fungicidů obsahujících látky účinné proti původcům růžovění klasů pšenice (např. tebukozanol, prothiokonazol, epoxykozanol). Účinnost fungicidů je silně variabilní, ovlivněná odrůdou, agresivitou patogena a podmínkami prostředí. Kvalitní fungicidní ochrana obilnin podstatně napomáhá k omezení výskytu choroby a výskytu toxinů v zrně. Ke snížení výskytu choroby také přispívá ošetření obilnin proti chorobám pat stébel a listovým chorobám, které potažmo omezuje napadení klasu. Rozhodující je pak kvalitní ošetření klasu. Aplikace fungicidu musí být provedena v době největší vnímavosti k infekci - ve fázi kvetení. Rychlý a velmi silný nástup infekce, který nastává v příznivých povětrnostních podmínkách, vede k tomu, že vhodná doba pro aplikaci je poměrně krátká. V Seznamu registrovaných přípravků a dalších prostředků na ochranu rostlin jsou uvedeny následující povolené fungicidy proti této chorobě na pšenici: Fandango 200 EC, Horizon 250 EW, Lynx, Ornament 250 EW, Proline 250 EC, Prosaro 250 EC, Swing Top, TebuMax 25 EW.