Prezentace SZPI v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR: Falšování potravin - aktuální problém?

„Jde o významný problém, na který v důsledku doplácejí spotřebitelé, kteří platí za něco, co neočekávají a nechtějí. Tento problém má však také významný negativní dopad i na korektní podnikatelské prostředí“, řekl ministr zemědělství Marian Jurečka.

Tématem akce byla problematika falšování potravin a jeho nežádoucí dopady na trh a jednotlivé segmenty výroby a prodeje potravin. Účastníci se dozvěděli o rizicích, které falšované potraviny představují pro spotřebitele a seznámili se s možnostmi boje proti tomuto nežádoucímu fenoménu. Součástí prezentace byla i degustace, při které měli příležitost porovnat pravé a falšované potraviny.

„V řadě případů není spotřebitel schopen chránit své oprávněné zájmy sám. Proto chci všechny ujistit, že Státní zemědělská a potravinářská inspekce je připravena i nadále využívat všech dostupných prostředků k odhalování potravinových podvodů“, řekl ústřední ředitel SZPI Martin Klanica.

Kromě ministra zemědělství Mariana Jurečky a ústředního ředitele SZPI Martina Klanici se akce zúčastnil i předseda Zemědělského výboru PSP ČR Jaroslav Faltýnek, prezident Agrární komory ČR Miroslav Toman, senátoři a poslanci Parlamentu a zástupci odborné veřejnosti. Pozvání ústředního ředitele SZPI přijal i úřadující generální ředitel DG SANTE Ladislav Miko.

Příloha k tiskové zprávě

Problematika falšování potravin:

Falšování potravin je jev s významnou společenskou nebezpečností zasahující velké množství subjektů a oborů. Nejedná se jen o útok na peněženku spotřebitele, ale i o nekalou hospodářskou soutěž. Pokud na trhu existuje podnik, který má na podvodech založený podnikatelský plán, poctiví podnikatelé nemohou svou kvalitní produkcí dlouhodobě konkurovat a krachují. Systematické používání nepřiznaných náhražek vede i ke snížení poptávky a tím i snížené produkci určitých komodit, např. ovoce, vepřového masa a jiných a způsobuje významné ekonomické potíže v těchto segmentech.

Ve vyspělém světě se v posledních desetiletích podařilo významně eliminovat výskyt nebezpečných potravin, které vznikly důsledkem nedodržení předepsaných postupů při výrobě a distribuci pro technologickou nekázeň. Ve vazbě na bezpečnost ale významné riziko představuje právě vědomé falšování potravin. Jsou známy případy hromadných otrav a úmrtí např. po přidání melaninu do mléčných výrobků, použití anilinových barviv do jedlých olejů, nahrazení různých druhů ořechů arašídy (riziko pro alergiky) nebo úmrtí v důsledku požití vína s přidaným etylenglykolem. Snahu o systémové řešení problému falšovaných potravin ze strany Evropské komise spustila kauza nedeklarovaného výskytu koňského masa v masných výrobcích v roce 2012.

Na základě výsledků kontrol SZPI lze konstatovat, že se v České republice prakticky nevyskytují registrované výrobní podniky, které by měly na falšování potravin vystavěny svůj podnikatelský plán, resp. jejich případný výskyt se daří rychle korigovat. SZPI se již dlouhodobě zaměřuje nejen na kontrolu bezpečnosti, ale i jakostních parametrů potravin, kam se přesunula významná část finančních i lidských zdrojů. SZPI disponuje dvěma špičkovými laboratorními pracovišti, které se mj. zaměřují na komplexní analýzy vína a odhalování podvodů u kakaa, čokolády, ovocných výrobků, doplňků stravy, výrobků z ryb a mnoha dalších komodit. Pro laboratorní stanovení jakosti SZPI ročně odebere přes čtyři tisíce šarží potravin a celkový počet provedených rozborů dosahuje několika stovek tisíc.

Vybrané způsoby falšování, které zaznamenala SZPI:

Nastavení potraviny levnější složkou: např. nedeklarované křehčení masa, ředění olivového oleje jinými oleji, přídavky drcených skořápek do kakaa;

Přítomnost nedeklarovaných složek: např. nepovolené nebo nedeklarované použití strojně odděleného masa v masných výrobcích či nedeklarované použití vnitřností v masných výrobcích;

Nastavení potraviny ke zlepšení jejich vlastností: např. nedovolená aromatizace vín nebo nedeklarované přibarvování např. těstovin a knedlíků;

Klamavé uvádění geografického původu nebo způsobu produkce: např. vydávání ryb produkovaných na farmách za divoké či vydávání dovozových vín za moravská.

Nejčastěji falšované komodity dle zjištění SZPI:

Víno – falšováno přidáním syntetického glycerolu, vody a barviv, dále je zjišťováno nadlimitní množství ethanolu z přidaného cukru;

Lihoviny – falšováno denaturačními činidly a lihem jiného než deklarovaného botanického původu lihu;

Med – diastáza rostlinného původu, barvivo sulfitový karamel, přídavek cukrů nebo cukerných sirupů;

Džem - nedodržení deklarovaného obsahu ovoce, nedodržení legislativně stanoveného obsahu ovoce;

Ryby – nedeklarovaný obsah přidané vody, přídavek polyfosfátů nebo kyseliny citrónové.

SZPI je připravena se i nadále věnovat této problematice ve prospěch spotřebitele a poctivých podnikatelů. Dalším krokem je zapojení SZPI do systému přenosu informací o podvodech, falšování, pašování a klamání v oblasti potravin a krmiv s přeshraničním dopadem (Administrative Assistance and Cooperation systém – AACS). SZPI se aktuálně stala národním kontaktním místem AACS pro ČR v rámci komunikace mezi členskými státy EU. Problematika falšování potravin s novými kompetencemi pro SZPI od r. 2015 získala nový rozměr, když inspekce se na tuto oblast nyní zaměřuje i v provozovnách společného stravování.

Zpracoval: Mgr. Pavel Kopřiva - tiskový mluvčí, tel.: +420 542 426 633