Česká potravina

Evropská komise dnes vydala balík klíčových dokumentů pro oblast energetické a průmyslové politiky

VELKÝ BALÍK NELEGISLATIVNÍCH DOKUMENTŮ, KTERÉ MAJÍ PŘEDURČIT DALŠÍ SMĚŘOVÁNÍ KLIMATICKÉ, ENERGETICKÉ POLITIKY PO ROCE 2020 A PRŮMYSLOVÉ POLITIKY EU, JE SPOJEN S VELKÝM OČEKÁVÁNÍM NAPŘÍČ ČLENSKÝMI STÁTY EU. MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU ČR V POSLEDNÍCH DNECH AKCENTOVALO ZEJMÉNA RACIONÁLNÍ A EKONOMICKY UDRŽITELNOU PODOBU NOVÉ UNIJNÍ POLITIKY.

Ve středu 22. ledna 2014 Evropská komise vydala klíčový balíček nastiňující budoucí politické záměry EU v oblasti klimatické a energetické politiky do roku 2030. Evropská komise tím cílí na stanovení mezikroků pro naplnění dlouhodobého dekarbonizačního cíle EU a dosažení nízkouhlíkové ekonomiky do r. 2050. Klíčovou otázkou je nastavení cílů v oblasti snižování emisí skleníkových plynů, zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti. Důležitým komplementárním dokumentem EK bude sdělení k reindustrializaci průmyslu EU. Balíček rovněž obsahuje návrh na posílení systému obchodování s emisemi v EU, který by měl projít strukturálními změnami, a je dále doplněn zprávou o cenách energií či doporučením Evropské komise, jak přistupovat k průzkumu a těžbě nekonvenčních zdrojů plynu v EU.

Právě snahu o posílení role průmyslu v EU, která byla mimo jiné oslabena právě stávající klimaticko—energetickou politikou EU, je třeba vnímat v kontextu nastavení dalších ambiciózních záměrů Evropské komise. Vydání tohoto balíku politických opatření na desetiletí 2020—2030 přecházela v EU široká a často velmi polarizovaná diskuze. Česká republika využívala všech příležitostí k důrazu na racionální přístup a stanování reálných opatření, která nebudou dále zhoršovat konkurenceschopnost evropské ekonomiky.

"Nový politický rámec by měl vycházet z poučení z naplňování dosavadních tří paralelních závazných cílů, z hloubkové analýzy cen energie v EU v porovnání s hlavními evropskými konkurenty, a také ze současné světové politicko—hospodářské situace," uvedl ministr průmyslu a obchodu Jiří Cienciala.

Zároveň je třeba založit evropský rámec do roku 2030 na liberalizovaných integrovaných trzích s energií a co nejrychleji odstranit vážné tržní deformace zejména na trhu s elektřinou. Z těchto důvodů se zástupci ČR domnívají, že nejefektivnějším nástrojem pro dosažení nízkouhlíkové evropské ekonomiky do r. 2050 je stanovení pouze jednoho celoevropsky závazného cíle pro redukci emisí skleníkových plynů, jelikož současné vícenásobné cíle se mnohdy navzájem oslabují a tudíž nemohou vést k postupné dekarbonizaci s nejnižšími náklady.

Další jakékoliv pokračování závazných cílů pro obnovitelné zdroje po r. 2020 proto zástupci ČR považují za neudržitelné a kontraproduktivní, stejně jako další cíle v oblasti energetických úspor. Rozvoj obnovitelných zdrojů i dosahování úspor bude stimulováno dostatečně cílem v oblasti snížení emisí uhlíku spolu s řadou již nastavených doprovodných nástrojů. Ministři řady členských států již vydali prohlášení požadující mnohem vyšší (a tedy nákladnější) vícenásobné cíle, klíčová diskuse tedy bude pokračovat až do březnové Evropské rady.

Vydáno: 22.1.2014

Autor: MPO