Zvláštní nutriční požadavky pro sportovce v dětském věku 4.
Samostatnou kapitolou výživy sportujících dětí je pitný režim. Voda zaujímá v těle dítě vyšší procentuální podíl než u dospělých. Mnozí dospělí význam přísunu tekutin podceňují a nepřímo tím negativně ovlivňují své svěřence. V nejmladších věkových kategoriích opravdu velmi záleží na vlivu rodičů a trenérů. Schopnosti regulovat teplotu nejsou u dětí tak účinné jako u dospělých.
Děti jsou nedostatkem tekutin a elektrolytů při sportu více ohroženi. Vlivem pocení může (dle velikosti povrchu těla, intenzity zátěže, aktuálního počasí) docházet ke ztrátám až 1,5 litrů tekutin za hodinu, které je třeba v průběhu a po ukončení aktivity doplnit. Denně je pak nezbytné přijmout 1,5 až 3 litry tzv. „viditelné“ vody (plus další voda v potravinách), kde množství záleží také na hmotnosti sportujícího dítěte.
Na přísun tekutin ve spojitosti se sportovními činnostmi je třeba myslet předem. Již před tréninkem je nezbytné tělu dodat vyšší množství tekutin, které sníží riziko ztráty vody. Děti mají koncentraci potu vyšší než dospělí, což zvyšuje riziko nebezpečí rozvratu minerálních látek. Pro běžné pití v průběhu dne je ideální voda, lehké minerální vody a čaje (zejména ovocné). Zcela nevhodný je černý čaj, který odvodňuje stejně jako např. černá káva.
Těsně před a v průběhu intenzivních! pohybových aktivit je však možné v rozumné míře využívat i iontových nápojů, které vedle tekutin přináší potřebné minerální prvky, ztrácející se z organizmu v průběhu pocení. Je však lepší konzumovat iontové nápoje ředěné. Tím, že iontové nápoje přináší elektrolyty a malé množství sacharidů, zavodňují organismus účinněji než čistá voda. Pro běžné pití (bez pohybových aktivit) jsou však iontové nápoje zcela nevhodné. Po tréninku jsou rovněž vhodné ředěné ovocné šťávy.
Z pohledu celkového příjmu tekutin je dobré si uvědomit, že velké množství vody, které denně člověk přijímá, pochází také z potravin, které konzumuje. Vyšší spotřeba ovoce a zeleniny přináší nejen vodu (u většiny druhů tvoří voda 85 – 95 % hmotnosti plodu), ale také vlákninu, vitaminy, minerální prvky, rostlinné enzymy a řadu hodnotných látek nenutričního charakteru.
Použitá literatura:
Maughan, R. J.; Burke, L. M. Výživa ve sportu. Praha: Galén, 2006, 311s.
Manore, M.; Thomson, J. Sport Nutrition for Health and Performance, 2000, 514 s.
Geoffrey, W. P. Dietary Supplements and Functional Foods,Oxford: Blackwell Publishing Ltd, 2006, 242 s.
McArdle, W. D., et al, Exercise Physiology, Lippincott Williams and Wilkins, 2007
Gropper, S. S. et al. Advanced Nutrition and Human Metabolism, Belmont: Wadsworth, 2009, 600 s.