Zvláštní nutriční požadavky pro sportovce v dětském věku 1.
Podobně jako u dospělých jedinců představuje výživa sportujících dětí jeden ze základních pilířů fyzické výkonnosti a dobrého zdravotního stavu. U mladých sportovců je třeba vedle výkonnostních aspektů rovněž myslet na růst a vývoj organizmu. Rané období života je zásadní z pohledu utváření pohybových, stravovacích zvyklostí a celkového životního stylu, které člověka většinou dále doprovází po zbytek života.
Výživa sportujících dětí v mladším a starším školním věku
Přestože obecná sportovní průprava začíná již u předškoláků, kvantita a intenzita zatížení v tomto věku není vysoká – požadavky na stravování sportujících a nesportujících nejmenších dětí se nijak neliší. Jiná situace nastává u dětí vyššího věku, kdy se v některých sportech (gymnastika, krasobruslení, tanec, balet) míra fyzického (i psychického) zatížení nezřídka přibližuje úrovni dospělých. Při plánování a realizaci výživy sportujícího dítěte je třeba brát ohled na výkonnostní úroveň. Dvanáctiletý chlapec či dívka, kteří se jdou 1x za týden s rodiči projet na kole, budou mít jiné požadavky na přísun energie a živin než mladí závodníci, kteří týdně absolvují více než 8 hodin intenzivní zátěže.
Ve spojitosti s výživou při sportu (zvláště zaměřeném vytrvalostně), je potřebné na prvním místě myslet na dostatečný příjem energie. Nejen mezi dospělými, ale i mezi dětmi vznikají poměrně značné rozdíly v energetických potřebách organizmu mezi fyzicky neaktivními jedinci a sportovci. Zatímco nesportující osmileté dítě (např. s hmotností 30 kg) vystačí s denním příjmem 1800 kcal (7540 kJ), sportovec stejného věku a hmotnosti potřebuje až o 1000 kcal (4190 kJ) více. Nejvyšší relativní potřebu příjmu energie (v kcal/kg hmotnosti) mají děti nejnižšího věku. S věkem relativní množství příjmu energie klesá, v absolutní hodnotě (díky větší postavě) však roste.
Největší energetické požadavky nastávají v období tzv. růstového spurtu. U dívek ve věku 12 až 13 let, u chlapců mezi 14 až 16 rokem dochází k vysokým výškovým a následně i hmotnostním přírůstkům. V tomto období života člověka mohou být energetické požadavky organizmu vůbec nejvyšší. Například pro vytvoření 1 kg hmotnostního přírůstku je u dětí a mládeže třeba přijmout 5000 kcal (21 000 kJ) nad hodnotou neutrální energetické bilance. Zhruba do věku 10 až 12 let nejsou mezi dívkami a chlapci výraznější rozdíly v energetickém příjmu. Ve vyšším věku však chlapci potřebují o 25 až 35 % energie více. Způsobeno je to především vyšším množstvím aktivní tělesné hmoty a také obecně větším objemem a intenzitou tréninků.
Celkový denní příjem energie je tvořen živinami (bílkoviny, tuky, sacharidy), které pocházejí ze stravy, případně nápojů či doplňků stravy. Ve výživě člověka nás tedy nezajímá pouze celková energetická hodnota vyjádřená v kilokaloriích či kilojoulech. Na zřeteli je třeba mít také „kvalitu“ – tedy z jakých živin energie pochází. Děti a mládež mají vůči dospělým mírně odlišné požadavky na přísun jednotlivých živin. Tyto rozdíly jsou do určité míry dále prohlubovány účinkem pravidelné fyzické zátěže.
Autor: vch
Použitá literatura:
Maughan, R. J.; Burke, L. M. Výživa ve sportu. Praha: Galén, 2006, 311s.
Manore, M.; Thomson, J. Sport Nutrition for Health and Performance, 2000, 514 s.
Geoffrey, W. P. Dietary Supplements and Functional Foods,Oxford: Blackwell Publishing Ltd, 2006, 242 s.
McArdle, W. D., et al, Exercise Physiology, Lippincott Williams and Wilkins, 2007
Gropper, S. S. et al. Advanced Nutrition and Human Metabolism, Belmont: Wadsworth, 2009, 600 s.