Vyhlídky do budoucnosti GMO
„Phytase-maize“ je kukuřice geneticky modifikovaná, aby obsahovala enzym fytázu. Klasická kukuřice totiž obsahuje fytáty, v nichž je vázaný fosfor, ale monogastrická zvířata jako jsou vepři nebo drůbež nedokáží pomocí svých trávicích enzymů fytáty rozkládat. Z toho vyplývá, že důležitý stavební prvek fosfor odchází z těla zvířat prakticky nevyužit. Fytáza je činitel, který fytáty štěpí a zvířata lépe prospívají. Navíc není tak vysoký obsah fosforu v jejich exkrementech a nezatěžuje tolik životní prostředí. Maso je stále žádanější potravinou v rychle se rozvíjející zemi jako je Čína. To v současnosti znamená zvýšení dovozu drahé kukuřice pro výkrm prasat, kuřat, kachen a další drůbeže. Proto má pěstování GM kukuřice s fytázou naději právě v této zemi. Odrůda byla povolena už v roce 2009. Také má podporu vědeckých pracovníků, kteří opakovaně zdůraznili strategickou důležitost biotechnologických plodin za přepokladu odpovědného testování bezpečnosti před uvedením do oběhu.
Jiné asijské země jako Vietnam a Indonézie provádějí polní pokusy s herbicid tolerantní kukuřicí a s Bt kukuřicí. Jejich komercializace se předpokládá v roce 2015.
Dalším již dříve zmiňovaným geneticky modifikovaným produktem určeným v blízkém termínu pro farmáře je „Zlatá rýže“. Na Filipinách by mělo dojít k pěstování v roce 2016. Bohužel, realizace se všude stále odkládá a tolik potřebný vitamin A pro asijskou populaci, zejména děti trpící jeho nedostatkem, není ve formě obohacené rýže k dispozici.
V Americe roste používání GM kukuřice tolerantní k suchu a důležitý bude přesun této technologie do vybraných zemí Afriky.
Také virus resistentní fazole firmy EMBPARA z Brazílie byly schváleny a jejich pěstování se předpokládá od roku 2015.
U GM sóji se očekává rozšíření jak v Brazílii tak v sousedních zemích.
V Africe jsou 3 země ( Jihoafrická republika, Burkina Faso, Sudan), které již úspěšně zavedly pěstování biotechnologických plodin. Dalších 7 zemí provádí v současnosti polní testování, které by mělo přejít do komercializace. Jedná se především o GM bavlník a GM kukuřici, které jsou osvědčené. Z novějších GM odrůd je velmi důležitá k suchu tolerantní kukuřice (WEMA), která čeká na povolení (snad 2017).
Ve hře je také méně známá plodina vigna (cowpea). Je to bobovitá rostlina, luštěnina s vysokým obsahem bílkovin a škrobu. Je geneticky modifikovaná na rezistenci vůči hmyzu a měla by být dostupná v blízké době. Farmáři by tak mohli získat výhodné krmivo.
Zdroj: http://www.isaaa.org
Vydáno: 17.2.2014
Autor: Biotrin