Víte, co jí vaše dítě?

České školství ovládá zvláštní paradox – zatímco během výuky se děti učí o zásadách zdravé výživy, o přestávce si ve školním automatu mohou nakoupit svačinu dle libosti. A hojně tohoto práva svobodné volby využívají. Nejčastěji nakupují oříšky, chipsy a bagety, které vydatně zapíjejí colou a dalšími sladkými limonádami. Podle průzkumů si v bufetu či automatu kupuje oběd každý pátý žák a svačinu si tamtéž pořizuje celá polovina.

U sousedů je tráva opět zelenější – nikterak překvapivě jsme totiž pozadu za ostatními evropskými zeměmi i v tomto ohledu. Zatímco v jiných státech funguje regulace školních automatů, u nás se k tomuto kroku zatím opatrně přistupuje. A je proč. Jak uvádí studie Státního zdravotního ústavu, automaty ve školách s obsahem nevhodných potravin, nezřídka s vysokým obsahem soli a taktéž přeslazených nápojů, jsou součástí celkového „obezitogenního“ prostředí, které dětskou obezitu významně ovlivňuje.

 

Zákaz nebo regulace?

Jak se s touto problematikou vyrovnávají evropské země? Francie jako jediná již v roce 2005 prodej ve školních automatech úplně zakázala, po jejím vzoru přistoupil ke stejnému kroku i magistrát Bruselu. V Itálii obsah automatů kontroluje škola, případně rodiče a ukázalo se, že děti si na zdravý obsah automatů po určité době, kdy jim byly nabízeny zdarma, zvykly. Automaty reguluje i Velká Británie, která zakázala prodej sladkostí, slazených nápojů a fastfoodových pokrmů. V Německu se o obsah automatů starají jednotlivé země, automaty nejsou regulovány. A v roce 2013 byl vydán zákaz prodeje nezdravých vysoce kalorických jídel ve školách na celém území USA.

 

Pozitiva pro všechny

U nás ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s resortem školství připravuje opatření směřovaná do oblasti regulace sortimentu nabídky nápojů a potravin ve školních automatech a bufetech, a to v souladu se zásadami zdravé výživy. Současná legislativa MŠMT nechává na odpovědnosti ředitele školy, jaký sortiment potravin žákům takto nabídne. Nejrychlejší cestou k nápravě je tedy právě rozhodnutí ředitelů jednotlivých škol.

„Nejdříve je třeba začít s osvětou a vyjednávat se školními zařízeními,“ souhlasí výživový specialista Martin Škába. „Vše musí jít odshora. Mám zkušenosti, že pokud je ředitel nakloněn zdravému životnímu stylu, je mnohem lehčí prosadit zdravější věci do školy i jídelen.“

 

 

Vydáno: 20.8.2014

Autor: Svět potravin

Autor: 
Jana Uhlířová