Česká potravina

Jak se změnilo stravování Čechů za posledních dvacet let?

V průměru určitě konzumujeme menší množství živočišných tuků, jíme více ryb, zvýšila se spotřeba zeleniny a ovoce, zejména exotického. To jsou pozitivní trendy. Nemůžeme ale být spokojeni se vším. Naše dieta stále obsahuje zbytečně moc kalorií, zůstává i vysoký příjem sacharidů, zejména jednoduchých, rybí pokrmy nadále představují spíše vzácnost na našich stolech.

Je obezita Čechů způsobena nedostatečnou pohybovou aktivitou, nebo nesprávným složením jídelníčku?

Obecně platí, že větší význam v udržování správné tělesné hmotnosti má složení diety a její kalorický obsah než pohybová aktivita. To ale neznamená, že pohyb není důležitý. Naopak. Studie prokázaly, že osoby s obezitou nebo nadváhou, které jsou fyzicky aktivní, mají lepší prognózu nežli štíhlí, kteří se nepohybují. Ve všech případech se také obě základní příčiny obezity, tedy nadměrný kalorický příjem a nízká pohybová aktivita, kombinují. Větší podíl bych ale přičítal nesprávnému jídelníčku.

Jak jsou na tom Češi s dodržováním správné životosprávy?

V dlouhodobém horizontu se výživa v České republice jistě zlepšila, ale záleží na srovnávaných obdobích. Zatímco v devadesátých letech minulého století se významně snížila konzumace živočišných tuků a zvýšila se spotřeba ovoce a zeleniny, další „zlom“ ve výživě už nenastal a stravovací návyky zůstávají spíše neměnné. Lze říci, že máme v dodržování pravidel správné životosprávy rezervy a zcela jistě se můžeme zlepšovat.

Jak udržovat cholesterol v normě?

Hlavními „regulátory“ hladin cholesterolu jsou nasycené mastné kyseliny, typicky zastoupené v produktech živočišného původu. Snahy o snížení hladiny cholesterolu v krvi musí tedy zahrnovat snížení konzumace živočišných tuků. Důležitými regulátory koncentrace cholesterolu v krvi je také konzumace tzv. rostlinných sterolů/stanolů. Tyto látky mají schopnost snižovat hladinu cholesterolu v krvi asi o 10 %. Součástí zdravé diety musí být konzumace kvalitních proteinů, malé zastoupení jednoduchých sacharidů a nízký obsah soli. Tato opatření neovlivňují hladiny cholesterolu bezprostředně, ale patří mezi základní prvky zdravého stravování.

Jak velký podíl na cévních onemocněních má typicky česká, těžká kuchyně?

Odhadnutí podílu české kuchyně na míře cévního rizika je složité. Víme ale, že změna jídelníčku s omezením konzumace živočišných tuků přispěla největší měrou k poklesu úmrtnosti na oběhová onemocnění pozorovaná po roce 1990 u nás, která se zmenšila téměř o jednu polovinu. Celých 40 % tohoto úspěchu bylo možné vysvětlit snížením hladin cholesterolu v důsledku změn jídelníčku.

Co je nejdůležitější změnit na svém životním stylu?

Několikrát jsme se zmínili o důležitosti snížení spotřeby nasycených tuků. Neméně důležitým předpokladem dobrého cévního zdraví a správného fungování metabolismu je omezení konzumace sacharidů, zejména pak jednoduchých cukrů. V této souvislosti připomeňme jejich významný zdroj – nápoje slazené přirozenými sladidly. Dále je třeba zmínit omezení spotřeby soli maximálně na 5 g denně, což je jedna kávová lžička, a zvýšení spotřeby ovoce a zeleniny vedoucí k vyššímu podílu vlákniny ve stravě, která je také velmi žádoucí.

Čím je v ČR způsoben nadměrný příjem soli?

Většinu soli konzumujeme skrytou v potravinách, nejvíce pak v těch, které si nepřipravujeme sami – polotovary, jídla v restauracích. Obliba a vysoká spotřeba uzenářských výrobků nás napadne jako další z příčin. Ale méně zřejmý se jeví stejně důležitý zdroj soli v naší stravě – pekárenské výrobky. Nedávno provedená analýza dvaceti druhů pečiva provedená iniciativou Vím, co jím a piju ukázala nevyhovující stav: jen 11 z testovaných výrobků obshaovalonízké množství soli, ostatní normu překročily. Sůl se obecně v potravinářském průmyslu používá nadměrně, protože má řadu „technologických“ výhod. Kromě zvýraznění chuti zvyšuje soudržnost potravin, působí jako konzervant, ovlivňuje i barvu výrobku.

Vydáno: 30.6.2015

Autor: Svět potravin