Seminář komory k reformě evropské agrární politiky

Co se ve vyjednávání v Evropské unii podařilo?

Podařilo se zrušit povinné zastropování, které by postihlo velké zemědělské firmy v České republice, což by byl by velký zásah do jejich ekonomiky. Nebylo to snadné, protože zejména v zemích bývalé E-15 jsou farmy malé a těm by se tato povinnost vyhnula, dál by se posílila díky tomuto opatření jejich konkurenceschopnost vůči českým a slovenským zemědělcům, kde je velká koncentrace ploch a živočišné výroby.

Dále je to zařazení do plochy mimo produkci v ozelenění výměry plodin vázající vzdušný dusík – jetel, vojtěška, luskoviny. Tato definice vyjadřuje skutečnost, že se nově umožňuje do povinného ozelenění započítávat i plochy s vojtěškou, jetelem a luskovinami, které vážou vzdušný dusík a navíc svým kořenovým systémem ozdravují půdu, dodávají jí další dávku dusíku.

Dále jde o stejnou úroveň cuplovaných plateb podle článku 38 na citlivé komodity pro všechny členské země. Vyjádřeno bez bruselské hantýrky to znamená, že už naši zemědělci nebudou znevýhodněni rozdílným způsobem plateb na komodity vyčleněné k tomuto účelu. Dojde k navýšení úrovně plateb na citlivé komodity na úroveň 13 + 2 %. Odstraní se omezení pro velké podniky v Programu rozvoje venkova a ČR bude mít svou národní obálku pro přímé platby. „Zatím by ale bylo předčasné přesněji definovat tato čísla a detailně je vysvětlovat,“ uvedl na dané téma Bohumil Belada, který je členem Konsorcia nevládních zemědělských organizací za ČR, které v Bruselu vyjednává o nových podmínkách (a tedy i platbách). Jak dodal, vše se bude konkretizovat 3. prosince na jednání zemědělců z Agrární komory ČR a dalších agrárních nevládních organizací na schůzce s ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem.

Co se ve vyjednávání v Evropské unii nepodařilo?

Jan Veleba se na uvedeném semináři vyjadřoval i k tomu, co se nepodařilo v Bruselu prosadit. Především je to zařazení prasat a drůbeže do citlivých komodit podle článku 38. Tyto dvě komodity jsou z hlediska klesající produkce a nesoběstačnosti skutečně bolavým místem našeho zemědělství. Zejména u prasat je to až alarmující.

Pak je to obálka pro Českou republiku v Programu rozvoje venkova v současném období s kofinancováním asi 13 mld. Kč za rok a v novém období asi 10 mld. Kč za rok. Pokles příjmů z této obálky je zvlášť citelný, když se k tomu připočítá i snížení minimálního kofinancování z národního rozpočtu u Programu rozvoje venkova z 25 na 15 %. V tomto případě bohužel sehrál svou roli i bývalý premiér Petr Nečas, který svým vyjednáváním mezi premiéry Evropské unie nezazářil, ale zklamal, a zemědělci z Konsorcia na to upozorňovali již před létem.

Není důvod k zoufání

Prezident Agrární komory ČR a nezávislý senátor Jan Veleba říká, že při sečtení plusů a minusů není důvod si zoufat. „Finišujeme v implementaci reformy společné zemědělské politiky do podmínek českého zemědělství a lze předpokládat, že její nastavení bude pro ČR příznivé.“ Jak často a po pravdě prezident komory uvádí, „přepřáhnutí“ v případě ministerstva zemědělství, kdy na pozici ministra je člověk, který je ve své funkci dobrým manažerem, vyjednavačem a odborníkem na danou tematiku, v mnoha dílčích bodech se daří posouvat změny k lepšímu. Dodává také, že je připraven ke schválení dolní sněmovnou Parlamentu ČR rozpočet na rok 2014, který je dobrý.

 

Vydáno: 27.11.2013

Autor: Agrární komora ČR

Autor: 
Eugenie Línková