Řetězcům se nezdá seznam původu potravin
Obchodní řetězce budou muset od ledna příštího roku povinně zveřejňovat, kolik procent jejich sortimentu pochází z tuzemska a kolik z jiných států. Na veřejnost se zatím dostaly předběžné údaje, které obchodníci sdělili Ministerstvu zemědělství.
Proti výsledkům se nyní ohradil řetězec Kaufland. Ten spolu s Lidlem patří do německé skupiny Schwarz, která dopadla v podílu českých potravin nejhůře.
Mluvčí Kauflandu Michael Šperl namítá, že není zcela zřejmé, na základě čeho lze produkty z nabídky obchodníků určit jako české. Jeho společnost mezi tuzemské produkty započítala výhradně takové, které vyrábějí firmy s českými majiteli a z českých surovin.
Jak se pozná český výrobek?
„Čtyřicet procent, které jsme uvedli v diskusi s ministrem zemědělství Marianem Jurečkou, je těch opravdu českých. Tedy produktů od českých výrobců z českých surovin,“ uvádí Šperl. Lepší výsledky konkurence mohou být podle něj způsobeny tím, že zemi původu pojali obšírněji.
„Například COOP se pyšní až sedmdesáti procenty výrobků české provenience, což může být způsobeno tím, že uvedl i české výrobky vyrobené v zahraničí,“ míní Michael Šperl. Kaufland by prý dosáhl na podobná čísla, pokud by do statistik započítal také produkty vyrobené v cizině podle českých receptů a takové, které v Česku vyrábějí zahraniční firmy.
Nejvíce českých produktů v sortimentu má podle údajů ministerstva síť jednot COOP, za což ji ministr zemědělství Marian Jurečka nepřímo pochválil. Šéf COOP Zdeněk Juračka se ovšem nařčením Kauflandu brání.
„Vycházeli jsme přesně z definice, kterou stanovilo Ministerstvo zemědělství. Všichni měli stejné parametry. Metodika byla daná, ale jak z ní kdo vycházel, to nevím,“ říká Juračka.
Coca-Cola je česká
Šéf COOP přesto uznává, že kolem nové povinnosti panuje řada nejasností a určit, zda výrobek pochází z té či oné země, není vůbec jednoduché. Prodejci musí zohlednit původ surovin, místo zpracování stejně jako vlastnickou strukturu výrobce. I v tom případě jim však například Coca-Cola vychází jako český výrobek.
„Za českou lze považovat potravinu vyrobenou na území ČR. Z tohoto hlediska není relevantní, zda se jedná o výrobce, který je historicky původem z ČR, nebo o některou z firem v ČR provádějících výrobu, ale kapitálově nebo jinak provázanou se zahraniční ‚mateřskou‘ firmou,“ řekla před časem MF DNES potravinářská inspekce.
Jak přesně vypadaly podmínky, na jejichž základě měly řetězce sestavit předběžnou statistiku, ministerstvo nesdělilo. Podle společnosti Ahold, která vlastní prodejny Albert a brzy převezeme provozovny Spar, bylo hlavním kritériem sídlo dodavatele.
„Dle vyjádření ministerstva je země původu definována jako země dodavatele, který nám produkt dodává,“ uvedla Judita Urbánková z Aholdu.
Další zmatky nastávají, pokud je mezi původem suroviny a místem zpracování rozdíl. Podle Urbánkové proto Ahold například započítal maso ze zvířat chovaných v Česku, které se zpracovává v továrně v Polsku, jako polský výrobek.
„Na prodejně to ale bude komunikováno jako české maso balené v Polsku, což bude i dle platné legislativy možné číst na etiketě výrobku,“ dodává Urbánková.
Povinnost oznámit ministerstvu seznam pěti zemí, z nichž každý řetězec nejčastěji odebírá potraviny, byla jednou z částí novely zákona o potravinách, který čeká na podpis prezidenta. Pokud hlava státu zákon podepíše, budou muset prodejci s tržbami nad pět miliard korun od ledna vyvěšovat výsledný žebříček u vchodů do prodejen.
Vydáno: 7.7.2014
Autor: Svět potravin