Česká potravina

Právě jednoduché cukry jsou v současnosti jedním z hlavních rizik vzniku obezity a následně tepenného poškození. Diskuse, zda má denní příjem cholesterolu být nižší než 300 či 200 mg tak ustoupily obecnějšímu pohledu - jaké má být složení naší stravy celkově. 

Nejlépe dopadají ti z nás, u kterých zastoupení tuků nepřekročí 30 % celodenního kalorického příjmu. Dalších 55 % energie by mělo denně přicházet do našich těl převážně z komplexních cukrů, obsažených v zelenině, ovoci a celozrnných potravinách; minimum cukrů by mělo být jednoduchých, tedy těch ze sladkostí, bílého pečiva a hlavně z uměle slazených nápojů obsahujících fruktózu. Zbývá 15- 20 % denní energie na bílkoviny, ideálně bez doprovodu živočišných tuků. Když se od tohoto vzorce rozložení živin výrazně odchýlíme, zvyšujeme si riziko poškození srdečních, mozkových a končetinových tepen. Jedním z hlavních signálů tohoto rizika je vysoká hladina cholesterolu obsaženého v LDL částicích, pocházejících z jaterních buněk, které vylučují prefabrikáty těchto částic do oběhu, kde v nebezpečné částice dozrávají. Játra jsou tedy hlavním výrobcem lipidových částic, které následně mohou poškozovat naše tepny. Jsou schopna tvořit lipidové částice i bez cholesterolu, pouze na základě zvýšeného přísunu živočišných tuků a jednoduchých cukrů! Příroda s určitým nadbytkem těchto částic počítala, proto vybavila jaterní buňky lapači neboli receptory, které mají za úkol přebytečné LDL částice z krevního oběhu odstraňovat. Jaterní buňka je tedy hlavním regulátorem hladin cholesterolu i nebezpečných částic v naší cirkulaci a je schopna tyto částice vyrábět nezávisle na přísunu cholesterolu z potravy, neboť je umí vyrobit i při větším přísunu živočišných tuků nebo právě jednoduchých cukrů.

Pojídáním jednoduchých cukrů si koledujeme o infarkt

S čím příroda tak úplně nepočítala je trvalé přejídání a trvalá nehybnost našich těl, které nastaly v současné době. Jaterní buňka je proto vystavena jednak přívodu špatných tuků a cukrů zvenčí, tedy z oblasti střev, ale i zevnitř, z oblasti centrálního tuku, tedy tuku, který obaluje naše vnitřní orgány a kterého má většina z nás příliš (máme obvod pasu větší než 80 cm v případě žen a 94 cm v případě mužů). Játra pak mají na výběr - buď v sobě nadměrnou energii dodávanou tuky a cukry zadržovat a ztučnět, zajizvit se a následně přestat fungovat. Nebo, což je druhá možnost, poslat „Černého Petra" dál ve formě tukových částic, které po dozrání na LDL páchají aterosklerózu v našich tepnách. Vzhledem k tomu, že násobně více nás umírá na aterosklerotické komplikace než na cirhózu (laicky ztvrdnutí) jater, je jasné, že játra si u většiny z nás vyberou druhou možnost.

Zjednodušeně řečeno, pokud vypijete sladký nápoj plný jednoduchých cukrů, především fruktózy, který neobsahuje žádný cholesterol ani živočišné tuky, je jaterní buňka stejně schopná, dokonce přinucená vyrábět a uvolňovat do oběhu nebezpečné tukové částice. 

V době největší štvanice na cholesterol kolovala v odborných časopisech anekdota, kdy obchodník s klenoty ujišťuje zákazníka, že jeho produkty jsou zcela vhodné a bezpečné, protože neobsahují žádný cholesterol. V současnosti vám také obchodník prodávající sladké nápoje zcela pravdivě doloží, že jeho výrobky cholesterol a dokonce ani živočišné tuky neobsahují. Na rozdíl od prstenu či náhrdelníku vám ale v krvi hladinu nebezpečných tukových částic skutečně zvýší.