Česká potravina

Známou skutečností je, že stříbro ve formě nanočástic působí proti širokému spektru bakterií, virů, kvasinek a plísní, a je schopno usmrcovat i rezistentní spory. Bývá zapracováno do textilií a polymerů a zkoumá se použití do materiálů přicházejících do kontaktu s potravinami. Objevují se i aplikace v medicíně, v potravinách a kosmetice.

Nanostříbro v potravinářství a jiných oborech
Příležitostí by mohla být např. ve vinařství náhrada oxidu siřičitého, který je podezříván z vyvolávání „pseudoalergií“. Další možností by mohlo být využití nano-stříbra k dezinfekci pitné vody, pokud by částice byly pevně navázány na porézní keramický materiál nebo polyuretan, z nichž se ani po opakovaném použití neuvolňují.

Vždy je však pozorováno nepatrné vytváření vedlejších produktů této dezinfekce, které mohou mj. vést k rakovině močového měchýře a dalších typů rakoviny. Může negativně ovlivňovat i výskyt předčasných porodů, nízké porodní váhy, mrtvých novorozenců.

V mexických supermarketech je k dostání Microdyn – želatina s koloidními nano-částicemi stříbra - k ošetření ovoce, zeleniny a vody.

Rozšíření aplikací zatím brání nedostatek znalostí o možných vedlejších účincích.

V kosmetice přichází v úvahu aplikace do mýdel, šamponů, zubních past, pleťových krémů k omlazení, ozdravění, čištění a regeneraci.

Přídavek nanostříbra se vyskytuje i v prostředcích pro domácnost (myčky, klimatizace, kojenecké láhve).

Posouzení rizika
Nanočástice stříbra se do organismu mohou dostávat přes mukózu dýchacího traktu, trávicím systémem a difuzí přes kůži. V krevním oběhu může docházet k interakcím s bílkovinami plasmy, koagulačními faktory,červenými a bílými krvinkami a krevními destičkami (trombocyty). U myší byla u samic pozorována vyšší akumulace v ledvinách než u samců.

Orálně přijímané koloidní stříbro může vést u lidí ke zvýšení koncentrace stříbra v plasmě. Může dojít k uložení částic stříbra v kůži, kde se projeví nevratnou hyperpigmentací (Argyria). Zatím nejsou poznatky o metabolismu nanostříbra s tělesnými enzymy, ale zdá se pravděpodobné, že vazbou na kovové ionty cytoprotektivních enzymů mohou nanočástice tyto enzymy vázat. Podle studií in vitro mohou nanočástice stříbra působit cytotoxicky na játra a vyvolávat oxidační stres. Možným destruktivním mechanismem může být tvorba reakčních oxidačních produktů, které vedou k oxidačnímu stresu, poškození DNA, apoptóze.

Nejistota je zatím veliká. Není jasné, co vše by mohl způsobit průnik nanočástic stříbra membránou do buněk. Zdá se, že v některých případech vykazují nanočástice toxičtější efekt než ionty stříbra.

Velkou neznámou je i uvolňování nanostříbra do prostředí.

Ernährung, 36, 2012, č. 11, s. 468-474

Vydáno: 1.2.2013