Česká potravina

Ve skutečnosti je všechno jinak. Cholesterol není sám o sobě nebezpečný. Naopak. Je látkou důležitou pro život. Náš organismus ho potřebuje k tvorbě buněčných membrán, tedy obalů buněk, ale také některých hormonů či žlučových kyselin nutných k trávení. Zčásti si ho vyrábí sám, zčásti ho přijímá v potravě. Patrně jste už slyšeli o dvou druzích cholesterolu. Zatímco HDL je považován za „hodný“, LDL cholesterol nám škodí. A právě o něm budou následující řádky.

Zdravé tělo s přehledem zvládá udržovat jeho správné množství v krvi a trávicím systému. Pokud ale máme příliš mnoho nadbytečných kil, dědičný sklon ke zvýšené hladině krevních lipidů (to mohou mít i štíhlí lidé), případně jíme dlouhodobě příliš mnoho potravin obsahujících hodně cholesterolu, může se stát, že se organismu nedaří udržovat rovnováhu. Množství cholesterolu v krvi pak začne stoupat a postupně se ukládá na stěnách cév.
Kvůli tomu nám hrozí, že krev začne hůře proudit a nedostatečně zásobuje živinami i kyslíkem důležité orgány, zejména srdce a mozek. Případně dojde k tomu, že se aterosklerotický plát vytvořený na stěně cévy roztrhne a vzniklý trombus cévu ucpe. Pak snadno hrozí infarkt, mrtvice nebo další problémy vyvolané špatným prokrvením tkání.

Skutečné bomby
Které potraviny obsahují hodně cholesterolu? Především vnitřnosti, třeba mozeček, játra nebo ledvinky. Za podobnou bombu můžeme považovat i vaječné žloutky. Ještě horší jsou ale nasycené mastné kyseliny, které najdeme hlavně v živočišných tucích, například v sádle, špeku a v hodně tučných masech typu vepřového a másle. Skrývá se také v uzeninách, smetaně, šlehačce, tučných sýrech apod.
Takové potraviny pak podporují tvorbu cholesterolu v našich játrech. Podobný efekt vyvolává i přemíra jednoduchých cukrů, třeba v hodně sladkém pečivu nebo příliš sladkých limonádách.

Naopak vůbec nenajdeme cholesterol v zelenině a ovoci. Vhodné jsou také luštěniny, tučné mořské ryby a v rozumné míře i lněná semínka, oříšky nebo rostlinné oleje kvůli zdravým tukům (Omega3, 6 a 9).

Do racionálního jídelníčku patří rovněž bílé maso (kuřecí, krůtí, králičí), celozrnné pečivo a také nízkotučné mléčné výrobky. V rozumném množství můžeme jíst i ořechy a jen občas si dát sladké. Jídla je vhodnější připravovat vařením ve vodě a v páře, naopak nevhodné je smažení.

Hranice zlomu
O správném jídelníčku se můžete poradit s nutričními terapeuty. Spoustu praktických rad najdete v brožurce Diety při zvýšené hladině cholesterolu (nakladatelství MAC).

Za hranici zlomu považují kardiologové 5 milimolů na litr krve. To, co je nad ní, označují za zvýšenou hladinu. Pokud jí má pacient více než 6,7 mmol/l, hovoří o vysokém cholesterolu, který může být pro člověka velmi nebezpečný. Někdy ho pomůže snížit změna jídelníčku, většina lidí však bere léky, které ho vracejí do správných hodnot.

Málo známý jev
V poslední době se vědci stále více zajímají ještě o jeden málo prozkoumaný jev. Zjistili, že ukládání tukových částic na stěnách tepen, jež bývá příčinou jejich kornatění, často doprovází takzvaný prozánětlivý stav. Jeho přítomnost a výši lze zjistit pomocí testu na C-reaktivní protein (CRP). Změřená hodnota bývá podstatně nižší než třeba při zánětu vyvolaném bakteriální infekcí, třeba při rýmě či nachlazení. Ale neodezní třeba po 14 dnech, naopak, bývá chronický. „Čím vyšší máme CRP, tím vyšší nám hrozí riziko infarktu a dalších kardiovaskulárních chorob,“ říká prof. Ing. Rudolf Poledne, CSc., z Fóra zdravé výživy. „Urychluje proces aterosklerózy.“ K rozvoji prozánětlivého stavu významně přispívá nadměrná konzumace zmíněných živočišných tuků a také příliš mnoho nadbytečných kil. Proto bychom si je měli hlídat. Zejména pak lidé s vrozenou dispozicí ke zvýšené hladině cholesterolu (trápí nebo trápil jejich rodiče).

Co můžeme ovlivnit
Dalším rizikovým faktorem zrychleného kornatění tepen, který lze ovlivnit, je podle profesora Poledne nedostatek pohybu, kouření, špatně léčený nebo neléčený vysoký krevní tlak, případně cukrovka a malá schopnost kompenzovat stres. Ta obvykle klesá, když jsme neustále přepracovaní, vyčerpaní, nevyspalí a málo odpočíváme.

Za významné riziko, které neovlivníme, můžeme kromě vrozených dispozic považovat také věk nad 45 let a mužské pohlaví. Ženy chrání před aterosklerózou estrogen, teprve v klimakteriu, kdy jeho tvorba klesá, se u nich začne podstatně zvyšovat nebezpečí infarktu a dalších kardiovaskulárních chorob.

Skryté tuky a cukry
Že musíme jíst s mírou špek, slaninu, sádlo nebo máslo, protože obsahují škodlivé živočišné tuky, ví naprostá většina z nás. Podstatně méně lidí zná ale potraviny obsahující skryté tuky a cukry.Tedy uzeniny, tučné mléčné výrobky včetně sýrů, ale také limonád, sladkých likérů, pečiva typu toho vánočního aj. Málo znají i riziko, které pro ně představují určité sladkosti a další potraviny obsahující hodně nevhodných nasycených mastných kyselin a zejména tzv. transmastných kyselin.

Jsou to například:

• náhražky čokolád;
• polevy na mražených krémech, müsli tyčinkách, dortech a cukroví;
• trvanlivé pečivo s náplní, polevou nebo obojím;
• instantní náhrady mléka nebo smetany v prášku do kávy a čaje;
• koblihy, koláče a zákusky;
• některé mražené krémy i zmrzliny a další výrobky.

Vydáno: 26.2.2014

Autor: Fórum zdravé výživy