Jsou konvenčně hospodařící zemědělci hlupáci?
Bohužel opak je pravdou, a situace je o to horší, že takový to názor se objeví v titulku rozhovoru uveřejněného 20. 7. 2015 v magazínu portálu www.aktualne.cz.A celá věc je o to závažnější, že při porovnání údajů z ekologického a z konvenčního zemědělství právě to ekologické nevychází zrovna lichotivě.
Výměra půdy obhospodařované v ekologickém režimu se dnes blíží 500 tisícům ha. Podíl půdy obhospodařované v ekologickém režimu na zemědělském půdním fondu tak dosahuje v České republice přes 12 %. Pro ilustraci - v sousedním Německu je to přitom asi 5 %, v Polsku, s výjimkou severních vojvodství, méně než procento. Na těchto 500 tisících ha hospodaří asi 4200 subjektů, tj. asi 15 % celkových žadatelů o dotace. Přitom bylo v roce 2013 registrováno jen pouhých 421 subjektů vyrábějících biopotraviny.
Více než 83 % ploch obhospodařovaných v ekologickém režimu představují trvalé travní porosty (louky a pastviny), jenom 12 % z výše zmíněných 500 000 ha (tedy asi 60 000 hektarů) je vedeno jako orná půda, zbylých 5 % zaujímají ostatní plochy, vinice a chmelnice. Trvalé travní porosty v ekologickém režimu představují zhruba 415 000 hektarů z 1 milionu hektarů TTP v zemědělském půdním fondu ČR. Například ve Francii je podíl orné půdy v ekologickém režimu vyšší než 50 %, v Dánsku je to více než 80 %.
Žadatelé o dotaci na TTP v režimu ekologického zemědělství musí pro obdržení dotací z programu rozvoje venkova splňovat minimální zatížení 0,3 VDJ na ha, to jsou například dvě dospělé ovce na hektar louky či pastviny, či jedna kráva na více než 3 hektary (tedy pro laickou představu: jedna kráva na plochu odpovídající asi pěti fotbalovým hřištím).
Poměrně nízký podíl orné půdy a nízká požadovaná úroveň zatížení vede k tomu, že podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin je velmi nízký a zřídkakdy se dostane přes jedno procento. Většina biopotravin (kolem 60 %) na pultech českých obchodů navíc pochází ze zahraničí. A pokud jde o dotace, v roce 2003 bylo v České republice v rámci agroenvironmentálního opatření ekologické zemědělství vyplaceno formou dotací 230 milionů korun, zatímco v roce 2014 to již byla téměř 1,419 miliardy korun. Hodnota roční bio-produkce se přitom odhaduje na 0,95 mld. Kč. To znamená, že v ČR je bioprodukce dotováno ne ze 100 %, ale téměř ze 150 %.
Takovéto vynakládání peněz z veřejných rozpočtů se zdá, mírně řečeno, poněkud nehospodárné. Ano, hospodaření v režimu ekologického zemědělství je k přírodě šetrné, protože se na ekologického zemědělce vztahují poměrně přísné požadavky a pravidla. Na tomto místě je třeba ovšem říci, že i na konvenční zemědělství se vztahují velmi přísné regule a konvenční zemědělec rozhodně neřeší všechny svoje problémy aplikací pesticidu.
Konvenční zemědělec si tak možná nebude připadat jako hlupák po přečtení rozhovoru na Internetu, ale po zjištění jakým způsobem je u nás dotována bioprodukce bez odpovídajícího výsledku.
Rozhodně nechceme přilévat olej do ohně a poštvávat proti ekologické a konvenční zemědělce, jak se to podařilo autorce i respondentce výše uvedeného článku. Našich členů, kteří se rozhodli hospodařit ekologicky, si velmi vážíme a jsme rádi, že se u nás hospodaří šetrně a ohleduplně k životnímu prostředí. Jsme jako Agrární komora ČR přesvědčeni, že ekologické zemědělství je velmi dobrou alternativou zejména pro menší a střední zemědělce, kteří chtějí svoji výrobu specializovat, a pokud se při tomto typu zemědělské produkce vytváří přidaná hodnota a podporuje se zaměstnanost na venkově, je to jedině dobře. S podobnou filozofií a s inspirací ze zahraničí se u nás také ekologické zemědělství zavádělo.
Vydáno: 21.7.2015
Autor: Agrární komora ČR