Jaký byl rok 2013?
Je adventní čas, do konce roku zbývá už jenom pár dní a přichází čas bilancování. Jaký tedy byl ten letošní rok pro české zemědělce? Myslím si, že to nebyl špatný rok a že se zařadí k těm dobrým.
Jistě, nebude to platit pro všechny zemědělce a pro všechny komodity. Zcela určitě ne pro brambory, jejichž výnos byl kvůli tropickým vedrům v polovině vegetace podprůměrný. Podobně na tom byla kukuřice. Naproti tomu byl skvělý rok pro řepku a průměrný pro obilí.
Veliké starosti měli zemědělci v oblastech povodní, kdy bylo zatopeno 55 tisíc hektarů a nejvíce postiženi byli zelináři. Nutno ale dodat, že ministr zemědělství Miroslav Toman, který nastoupil do funkce až po povodních, se postaral o přímou finanční pomoc postiženým ve výši 685 milionů korun. Stalo se tak poprvé od vstupu do Evropské unie, kdy čeští zemědělci budou po přírodní katastrofě odškodněni úplně stejně jako jejich kolegové ve starých zemích EU.
K dalším pozitivům roku nepochybně patří osobnost ministra zemědělství Miroslava Tomana. Nebudu vypočítávat jeho jednotlivé kroky, už jsem uvedl řešení povodní, jenom zmíním ještě rozpočet na rok 2014, který ve vládě náš ministr vybojoval a jenž prošel prvním čtením ve sněmovně. Celkovou kapitolu ministerstva dokázal navýšit o pět miliard korun. Z toho u národních dotací půjdeme do nového roku s částkou 1,53 mld. Kč. Je to o 300 mil. Kč vyšší částka, než byla v posledních letech obvyklá. Co ale v oněch minulých letech bylo také obvyklé, že jsme za národní dotace rok co rok bojovali – jednali, žádali, demonstrovali. Nikdy to nebylo tak, že jsme do nového roku šli s plnou výší těchto podpor. Když nad tím tak po půl roce vedení resortu současného ministra uvažuji a srovnávám, pak docházím k závěru, že hlavní příčinou propadu českého zemědělství nebude ani tak Brusel a nerovné podmínky našich zemědělců, ale čeští politici, jejich neodbornost a jejich nezájem.
Ale pozor, po dlouhých letech snižování produkce našeho zemědělství (jsme na 65 procentech stavu z počátku transformace), snižování pracovních příležitostí (jsme na 25 procentech) a zvyšování dovozu potravin (dovážíme přes 40 %) nám svítá nová naděje. Tou je reforma společné zemědělské politiky (SZP), která začne nabíhat od počátku nadcházejícího roku a bude platit do roku 2020. Je tentokrát pro české zemědělce vyjednaná dobře, byla odvedena dobrá práce, na které jsme se při lobbování v Bruselu výrazně podíleli. Za naprosto zásadní rozhodnutí pokládám zavedení reformy SZP do podmínek našeho zemědělství. Tento akt rozhodne o vývoji resortu na mnoho dalších let. Byť v demisi, rozhodovat bude současný ministr zemědělství Miroslav Toman. Jsem si jist, že rozhodne správně a že bude položen základ ke stabilizaci našeho zemědělství a k jeho postupné obnově a oživení.
Právě o tom, jestli se tak skutečně stane, rozhodne osobnost nového ministra zemědělství a nová vláda. Chci věřit tomu, že na Těšnově bude sedět kompetentní odborník, který naplnění reformy SZP pohlídá. Je to naše poslední šance. Nejenom pro samotné zemědělce, ale pro všechny občany-spotřebitele. Je tady doba, kdy české zemědělství se stává záležitostí všech občanů této země. Nejde totiž jenom o potraviny. Když k samotné zemědělské prvovýrobě připočteme navazující obory, jako jsou potravinářský průmysl, doprava, chemie, strojírenství a další, pak tento komplex představuje 15 až 17 % zaměstnanosti z celé ekonomiky. Z tohoto pohledu jsem přesvědčen, že jsme na začátku doby, která přinese renesanci českého zemědělství a návrat jeho konkurenceschopnosti. Závěrem dovolte, abych popřál všem lidem dobré vůle požehnané a klidné svátky vánoční, zdraví, pohodu a úspěchy v nadcházejícím novém roce 2014.
Vydáno: 17.12.2013
Autor: Agrární komora ČR