Česká potravina

Právě snaha zhubnout je jednou z charakteristik celé naší populace. A co vy? Zkoušeli jste někdy v životě redukovat hmotnost či držet nějakou dietu? Čísla hovoří jasně, z kvótního vzorku populace se o redukci hmotnosti pokoušelo asi 57 % dotazovaných, přičemž více než třetina se o to pokoušela opakovaně.

Všichni chceme být atraktivní a hledání ideálu krásy i zdraví je pravděpodobně staré jako lidstvo samo. Podíváme-li se do historie, je zcela zřejmé, že ideálem tehdejší krásy byly kypré tvary jakožto jistota plodnosti a symbolika hojnosti. Odůvodnění je prosté – přežít bylo to nejdůležitější.

Dokonce i rozbory mumifikovaných těl dokazují, že obezita se vyskytovala i ve starověkém Egyptě, a to především u bohatších vrstev. Antika podporovala naopak fyzickou aktivitu a sochy starého Řecka a Říma, které nám tato doba zanechala, ukazují postavu bez tukových zásob. Rovněž tehdejší lékaři Hippokrates, Avicena i Galén poukazovali na zdravotní rizika, která s sebou otylost přináší.

V současné době se taktéž do ideálu zdravého krásného těla promítají módní trendy, a od konce 19. století se mění ideál krásy pod vlivem štíhlé a pohybu holdující císařovny Sisi a od počátku 20. let lidstvo provází trvalá snaha o štíhlou linii. V jednadvacátém století jsme svědky další změny ideálu krásy a zdá se, že a společnost pomalu odvrací od anorektických modelek a začínáme vyznávat přirozenou ženskou krásu.

Ve skutečnosti však slovo dieta správně označuje zvláštní režim stravování, určený pro nemocné. V České republice za tímto účelem slouží dobře propracovaný dietní systém aplikovaný v nemocničních zařízeních.

Termín dieta, ostatně jako všechno, co nevymysleli již staří Egypťané, pochází od starých Řeků. Ve staré řečtině slovo diatia, z nějž je dieta odvozená, původně označovalo celýzpůsob života. Vzhledem k tomu, jak je pro nás jídlo důležité a jaký prostor v našem životě zaujímá i dnes, můžeme s lehkým přivřením oka říci, že se význam tohoto slova příliš nezměnil.

V celém světě existují od poloviny 20. století vědecky založené instituce zabývající se vydáváním výživových doporučení pro danou populaci, jejichž dodržování by mělo vést ke správné výživě lidí, přičemž většina z nich je založena na kombinaci plnohodnotné vyvážené stravy s dostatečným pohybem. Díky faktu, že se tato doporučení nemění každý týden, nelze je citovat v titulcích bulvárních deníků, a proto jim není věnována dostatečná pozornost. A tak není divu, že množství diet narůstá současně s vyznáváním ideálu štíhlosti rychlostí přímo závratnou. Tomuto bohužel nahrává i skutečnost, že Česko je zemí, kde kdokoli může být odborníkem na cokoli!.

Osmihodinová dieta ano nebo ne?

V nabídce se objevují diety jako Hayova, Dukanova, Stillmanova, intenzivní „Schnitzerova“, bezsacharidová Atkinsonova, grapefruitová dieta, dieta dle Tracy Anderson, dále vajíčková, mléčná, dieta Beverly Hills, dělená strava, dieta podle Margity, Yudkinova dieta, dieta podle Mayo Clinic, paleodieta, dieta podle krevních skupin, bodová dieta, Educogym, dieta Lenky Kořínkové a hitem roku 2013 i dieta osmihodinová.

Řada těchto diet je však jednostranná, někdy i zdraví nebezpečná, a nevyrovnaná s ohledem na obsah esenciálních živin a nutričních faktorů. Některé z uvedených mohou dokonce obsahovat nadměrné množství tuků. Z hlediska energetického mají redukční diety zpravidla 4000 – 7000 kJ. Mezi nejoblíbenější změny jídelníčku patří snížení obsahu sacharidů, informace ve smyslu omezení příloh je velmi častá. Nejoblíbenější diety u nás představují Fit pro život a modifikovaná Atkinsonova dieta. Obdobně oblíbené je užívání potravních doplňků propagovaných právě za tímto účelem.

Hitem letošního roku se jednoznačně stala osmihodinová dieta. Tato dieta slibuje úbytek 4,5 kilogramu za týden a až 9 kg za 6 týdnů, aniž bychom se museli nějak omezovat v jídle. Jediným pravidlem je dodržovat osmihodinové intervaly. Podle autorů knihy zabývající se touto dietou totiž lidské tělo nemůže zpracovat jídlo, které sníme po více hodinách, a právě po osmi hodinách se tak ukládá vše v oblasti břicha. Údajně stačí si vybrat jakýkoliv osmihodinový interval, např. 7 až 15 hod. či 11 až 19 hod. atp., kdy lze jíst bez jakéhokoli většího omezení. Vysvětlováno je to tak, že „Umělé osvětlení dovedlo společnost k tomu, že se výrazně rozšířila doba jídla, což výrazně narušilo naše přirozené denní rytmy. Trávicí systém tak přestal fungovat, jak má – hormony i enzymy podílející se na regulaci příjmu potravy začaly fungovat zmatečně a neefektivně.“

Návrat k osmihodinovému životnímu stylu tak prý každému jedině prospěje a způsob prodlužování doby mezi posledním večerním jídlem a snídaní dává tělu šanci přeměnit všechny tukové zásoby na energii, kterou každý potřebuje. Jednoduše metabolismus funguje mnohem lépe, také bychom díky této dietě měli spalovat více kalorií, být méně unavení a náchylní k nejrůznějším nemocem jako je cukrovka, onemocnění srdce a ledvin.

Pravdou je, že za posledních několik desítek let chodí lidé spát stále později, zůstávají vzhůru dlouho do noci a s tímto souvisí celková změna životního stylu – spěch. Za zmínku stojí uvést, že o souvislosti zkracující se délky spánku, tedy změnou životního stylu v moderní společnosti, a dramatickým nárůstem obezity byla publikována řada vědeckých studií. Hormonální řízení příjmu potravy totiž fyziologicky podléhá cirkadiánnímu rytmu. Při změně, tedy při nedostatečném anebo nekvalitním spánku, jsou ovlivněny hladiny hormonů regulujících chuť k jídlu (apetit). Proto lze u lidí se spánkovou deprivací předpokládat váhový přírůstek, ruku v ruce tedy vyšší riziko výskytu nadváhy, případně obezity. Zkrácení doby spánku může ovlivňovat energetickou rovnováhu, tedy i váhový přírůstek třemi cestami:

1. zvýšená chuť k jídlu – málo spíme = máme málo energie, kterou se snažíme „dojíst“ přičemž se výzkumy shodují na preferenci potravin s vysokým obsahem jednoduchých sacharidů a nasycených tuků

2. více času jíst – bez komentáře

3. snížený energetický výdej – málo spíme = jsme unavení, nechce se nám hýbat, současně je ovlivňováno neurohormonální řízení příjmu potravy projevující se zvýšenou chutí k jídlu

Množství hypotéz zkoumajících redukci spánku s obezitou bylo založeno na celé řadě experimentálních studií a prokazuje se, že krátké trvání spánku (méně než 6 hodin) je pokládáno za nový rizikový faktor váhového přírůstku a obezity. Lidské tělo ale není stroj a v medicíně existuje celá řada výjimek. Tuto myšlenku je nutné vzít v úvahu při tvorbě jakýchkoli doporučení – proto ani stanovisko odborníků, délka spánku 8 až 9 hodin za noc, nemusí vyhovovat celé populaci paušálně.

Návrat k jakési pravidelnosti je tedy skutečně vítaný, avšak za předpokladu běžného pracovního života je uvedený osmihodinový interval pro většinu z nás krátký.

Vysvětlení je následující: Budeme-li ráno hladovět, abychom začali svoji „jídelní osmičku“ až polednem, budeme unavení a podráždění, celkově bez energie. Mozku bude chybět jeho hlavní palivo – glukóza, a celkově si neuspokojíme jednu ze základních životních potřeb, což je hlad. Zahájíme-li svoji „osmičku“ ráno – snídaní, je jistě reálné přečkat náročné pracovní tempo, ale opět při nízké soustředěnosti, protože přemýšlíme, co ještě sníme, protože poté už nás čeká jen 16 hodin hladovění, což v ideálním případě prospíme (ovšem málokdo má to štěstí mít tolik volného času).

Druhým problémem může být i to, že osmihodinová dieta dovoluje k jídlu prakticky vše. I kdyby při ní člověk zhubnul pouze na základě dodržování osmihodinového intervalu, nezajistí si jednak zdravý úbytek, ani kvalitně vyváženou stravu. Zhubne, to ano, ale lacinou čokoládou, chipsy a smaženým řízkem si pravděpodobně zadělá na infarkt, cévní mozkovou příhodu, některé karcinogenní onemocnění atp. Jinými slovy – je důležité zohlednit kvantitu (množství potravy i intervaly mezi jednotlivými jídly), ale také kvalitu! Zdravější jistotou by měla být konzultace diety s odborníkem (nutričním terapeutem, nutričním specialistou, dietní sestrou či lékařem).

Pro úplnost je nutno uvést, že je možné si nadváhu a následně obezitu vypěstovat i nevhodně zvolenou dietou. Existuje velké množství „šílených diet“ (viz výše), které by se daly spíše označit za riskantní, nebo i za hladovění. Právě tyto „zaručené“ diety a nevyvážený energetický příjem způsobí mimo jiné i to, že si naše tělo začne šetřit. Při dlouhodobějším hladovění, k čemuž subjektivně řadím i 16hodinový interval, dochází ke snižování energetického výdeje organizmu na běžný provoz, což v podstatě znamená, že se nám zpomaluje metabolismus (spalování živin). Pro redukční proces je naopak potřeba udržovat jej pořád pěkně nastartovaný, aby to co přijmeme z potravy, bylo také zužitkováno tak, jak má a neukládáno do rezerv pro případ dalšího hladovění. Konkrétním příkladem může být „osmička“ zvolená se začátkem kolem poledne, což by znamenalo se pořádně najíst až v průběhu odpoledne a večera. Je reálné předpokládat, že tělo tuto informaci zpracuje jako „uložit do tukových zásob na horší časy a ochránit se tak před dalším hladověním“. Pamatuje si totiž, že pak zase x hodin nic nedostane. A právě z tohoto důvodu je důležité dávat tělu pravidelně zprávu v podobě 5 menších porcí jídla za den v intervalu po 2,5–3,5 hodinách. Při takovém způsobu stravování totiž dochází k nejefektivnějšímu využívání toho, co přijmeme.