Dietní řešení pro chronická onemocnění
Po celá desetiletí se vědci snaží vyvinout léky pro kardiovaskulární choroby, nádorová onemocnění, cukrovku nebo obezitu, ale výzkum v nutriční genomice naznačuje, že klíčem k zastavení progrese těchto onemocnění může být tak jednoduchá věc, jako je výběr správné stravy.
Již řecký lékař Hippokratés dospěl k závěru, že dobré zdraví je neoddělitelně spojeno s potravinami, které člověk konzumuje.
Toto potvrzují i současné studie sledující spojitost složení stravy s riziky jednotlivých onemocnění. Špatné stravovací návyky přispívají ke vzniku chronických onemocnění jako jsou např. kardiovaskulární a nádorová onemocnění, obezita nebo diabetes 2. typu. V roce 2008 bylo 63% úmrtí ve světě připisováno těmto chronickým chorobám. Většině však lze předejít. Bylo zjištěno, že v kulturách, které jedí více ovoce, zeleniny, celozrnných potravin, je nižší výskyt výše zmíněných chorob.
Výzkumy ukazují, že právě rostliny obsahují množství vitamínů, antioxidantů a fytochemikálií, které ovlivňují biochemické pochody v buňce. Vědci objevili již mnoho látek obsažených v rostlinách, které pozitivně ovlivňují organismus. Např. lykopen (z červených rajčat) snižuje riziko nádorů prostaty, plic a krve. Další studie prokázaly, že v borůvkách či jahodách obsažené antokyaniny redukují riziko kardiovaskulárních onemocnění.
Oxidativní stres
Mnoho chronických onemocnění bývá alespoň částečně způsobeno chronickým zánětem a škodami způsobenými kyslíkovými radikály. Kyslíkové radikály nemusí být vždy špatné, některé jsou nezbytné pro boj s infekcemi anebo pro tvorbu energie. Nicméně jejich nadbytek působí oxidativní stres, který způsobuje poškození DNA, a má také negativní vliv na regulaci zapínání a vypínání genů (DNA metylaci). Na zvýšení kyslíkových radikálů má vliv např. kouření, alkohol, UV záření nebo i špatná strava. Naopak antioxidanty působí proti vzniku nádorů, pomáhají organismu bojovat s oxidativním stresem. A bioaktivní látky jako např. epigallokatechin 3-gallát v zeleném čaji anebo genistein ze sóji redukují hypermetylaci, a tím zvyšují expresi genů ovlivňujících potlačení nádoru. (Kromě nádorů ovlivňuje metylace i obezitu a s ní spojená další onemocnění.
Gen, který nemá rád zeleninu
Vědci identifikovali několik genů, které jsou spojeny se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění. Příkladem je problematický gen 9p21, který je spojován s onemocněním srdce, a také delece této oblasti, příp. jiné geny jsou spojeny s mnoha nádorovými onemocněními. Vědci zjistili, že konzumace potravy s vyšším obsahem ovoce a zeleniny snižuje riziko kardiovaskulárních chorob (u osob s genem 9p21, které konzumovaly větší množství ovoce a zeleniny, se riziko snížilo).
Výzkum fytochemikálií postupuje rychle dopředu a odhalil již bezpočet sloučenin, které mají protizánětlivé a protinádorové účinky – např. allicin, antokyaniny, indoly, isokyanáty, ligniny, lutein a resveratrol.
Využití potravin, aby nádorové buňky vyhladověly
Podle Dr. Williama W. Li (prezidenta Nadace pro angiogenezi v Cambridge) je pro více než 70% různých onemocnění typická abnormální angiogeneze (např. nádorová onemocnění, Alzheimerova choroba, roztroušená skleróza, obezita, ischamická choroba srdeční). Cévy transportují kyslík, glukózu i další potřebné živiny ke všem orgánům v těle. Obecně platí, že množství cév během života je konstantní (vyjma okolností, jako jsou menstruace, těhotenství nebo zranění). Za normálních okolností je v těle systém enzymů, hormonů, proteinů a genů regulujících růst cév. Při porušení této regulace může dojít ke spuštění některých onemocnění. Nádor začíná jako spící shluk buněk, který bez angiogeneze nepřežije. Má-li však vhodné podmínky a přísun potřebných látek, roste.
Dosud se výzkum zaměřoval na léčbu nádorů, léčba je však drahá a obvykle se zahajuje až v době, kdy je nádor problematický. V současné době se začíná výzkum zabývat prevencí a brzkým zásahem, což je lepší způsob, jak proti rakovině bojovat.
Dr. Li přišel s revoluční myšlenkou – že není potřeba řešit drahou preventivní léčbu, ale že lékem může být samotná strava, kterou podáváme třikrát denně. A že sama „Matka příroda“ dala zajímavé látky do různých potravin. Dr. Li se svými spolupracovníky již zjistili množství potravin a koření inhibujících angiogenezi (např. artyčoky, brokolice, cibule, zázvor, borůvky, jablka, bazalka, černý pepř, skořice, zelený čaj, oregano aj.).
Recept pro zdraví
Zdá se, že mnoho chronických onemocnění není nevyhnutelně způsobeno špatnými geny anebo stárnutím, ale spíše nezdravým výběrem – a jídlo patří mezi klíčové faktory.
Dr. Li doufá, že je potřeba propojit výzkum přírody i potravin a postupně tak naplnit Hippokratovo: „Nechť jídlo je tvůj lék a lék tvým jídlem“.
Toni Tarver. The Cronic Disease Food Remedy. Food Technology, 66, 2012, č. 10, s. 23-31
Vydáno: 8.2.2013