Diestery ftalátů v potravinách

 
Podle analýzy prováděné ve Velké Británii se v nejvyšších koncentracích v potravinách vyskytuje diisononyl-ftalát (DiNP), nejčastější je výskyt di-(2-etylhexyl)-ftalátu (DEHP). Příjem těchto látek z potravin však ne znamená riziko pro lidské zdraví.

 

Ftaláty jsou rozšířenou skupinou látek, které se vyskytují v přírodě, a navíc jsou ve značné míře využívány jako přísady do plastů nebo jako přilnavé složky potisku. V přírodě jsou rozšířeny v dešťové i povrchové vodě, v půdě i ve vzduchu.  Do potravinového řetězce se dostávají především prostřednictvím ryb a zvířat z pastevního chovu, a dále migrací z obalových materiálů. Přestože by už neměly být přidávány do potravinářských obalových materiálů, v r. 2011 bylo systémem RASFF hlášeno 14 případů výskytu v potravině nebo jejím obalu.

Pro stanovení ftalátů v potravinách jsou k dispozici metody založené na plynové nebo kapalinové chromatografii a hmotnostní spektrometrii (GC/MS a LC/MS). V r. 2011 byla vyvinuta metoda MS umožňující rozlišení ftalátů.

Toxicita diesterů ftalátů byla nedávno popsána britským výborem pro toxicitu (COT) chemikálií v potravinách spotřebním zboží a prostředí, a panelem pro aditiva, aromata, pomocné látky a látky v kontaktu s potravinami  úřadu EFSA je zkoumána toxicita dietylftalátu (DEP), DBP, BBP, DEHP, DiNpP, DiDP. Hodnocení rizika DBP bylo založeno na vlivu na reprodukci a vývoj (hlavně u samců), riziko DEHP na posuzování plodnosti a reprodukce (u obou pohlaví).  DiNP a DiDP postihují hlavně játra, reprodukci a vývoj. Pro stanovení tolerovatelného příjmu TDI však není dostatek informací.

Je popsána metodika  stanovení 15 diesterů ftalátu v potravinách. Tato metodika byla použita v britských  institutech Food and Environmental  Research Agency, York, a Food Standards Agency, Londýn, pro analýzu 261 potravin odebraných z prodejního řetězce. Znamenalo to příspěvek k údajům o ftalátech, kterých je k dispozici velmi málo. V souladu s jinými dostupnými údaji bylo zjištěno, že nejvyšší koncentrace vykazuje diisononyl-ftalát  DiNP  (více než 1 000 ve vzorcích ryb). Největší četností výskytu se vyznačuje di-(2-etylhexyl)-ftalát DEHP, který byl zjištěn v 66 analyzovaných vzorcích, a dosahoval koncentrace až 6447 µg/kg . Kromě přirozeného původu se ftaláty dostávají do potravin během zpracování a následně i migrací z obalového materiálu.

Food Additives and Contaminants, 30, 2013, č. 4, s. 722-734

 

Ve stejném časopisu je zveřejněn i další článek - „Exposure to phthalic acid, phthalate diesters and phthalate monoesters from Foodstuffs: UK total diet study results“. Podle uvedeného závěru však se nezdá, že by příjem těchto látek z potravin znamenal riziko pro lidské zdraví.

Food Additives and Contaminants, 30, 2013, č. 4, s. 735-742

 

 

 

Zdroj: ÚZEI, Agronavigátor.cz

Vydáno: 2.7.2013

Autor: 
Ing. Irena Suková (ÚZEI, Agronavigátor.cz)