Česká potravina

Co to vlastně je?

Jde o semena rostliny Chenopodium quinoa, kterou po česku nazýváme merlík čilský. Její drobná kulovitá zrna nám mohou připomínat jáhly nebo kuskus. Na první pohled bychom ji nejspíše zařadili do obilovin.  Přesto, že ji můžeme používat podobně jako mnohé obiloviny, tak mezi ty pravé obiloviny nepatří. Náleží do skupiny pseudoobilovin, kam patří např. i pohanka. Výhodou pseudoobilovin je to, že neobsahují lepek a jsou proto vhodné pro ty, kteří trpí celiakií. Oproti běžným obilovinám je ale z hlediska výživy i hodnotnější.

Odkud je?

Tato nenáročná a odolná vysokohorská plodina pochází z pohoří And v Bolívii, Peru a Chile, kde ji již před 5000 roky znali Inkové. Do Evropy docestovala v 19. století. V současnosti jsou největšími pěstiteli Peru a Bolívie.

Jak vypadá?

Merlík čilský je jednoletá bylina, která dorůstá výšky až 2 metrů. Barva listů je velmi proměnlivá, zaleží na stáří rostliny. Listy mladé rostliny jsou zelené, dozráváním se však mění na žluté, červené až fialové.

Semeno je oblé z dvoustran zploštěné a může být velké až cca 2,6 mm. Barva bývá černá, hnědá, fialová, červená, oranžová nebo žlutá. Barva závisí na pryskyřičném povlaku s hořkými saponiny.Ty se musí před konzumaci odstranit buď mechanicky (obroušením) nebo chemicky (máčením), aby ztratily hořkost. Barva semen je pak bílá.

Čím nám může prospět?

Může se pyšnit vysokým obsahem bílkovin (od 12 do 22 %). Díky vysokému zastoupení esenciálních aminokyselin se quinoa podobá sóje. Má však vyšší obsah lysinu, methioninu, hystidinu, cysteinu a treoninu. Z mastných kyselin obsahuje nejvíce linolovou a olejovou. Najdeme v ní však i řadou vitaminů např. thiamin, riboflavin, kyselina listová, beta- karoten, tokoferol i vitamin C.

Obsahuje i spoustu minerálních látek: fosfor, vápník, hořčík, železo, zinek, draslík, měď, mangan, síru. Mimo jiné má i velký obsah vlákniny. Obsah hodnotných látek však vždy záleží na kvalitě půdy a způsobu obhospodařování, nejen proto se doporučuje kupovat quinou v biokvalitě.

Co s ní?

Quinoa není nijak zvlášť náročná na přípravu. Připravit ji můžeme podobně jako ryži: 2 šálky vody na 1 šálek quinoy a vaříme po dobu 14 - 18 minut. Když ji správně připravíme, měla by být jemná a nadýchaná s lehce oříškovou chutí. Můžeme ji však dochutit dle své fantazie naslano i nasladko.

Na trhu dnes najdeme i mouku z merlíku nebo můžeme zkusit i olej, který je díky významnému množství antioxidantů velmi stabilní a kvalitní. Quinoa se dokonce uplatňuje i v pivovarnictví, u nás zkoušeli vařit pivo s přídavkem quinoy v Karlíně.

Vydáno: 1.2.2013