Co je české, to je dobré
Dovoluji si podpořit vyjádření Potravinářské komory ČR ke kvalitě polských potravin, publikované v Zemědělci číslo 7/2013 v reakci na prohlášení Svazu obchodu a cestovního ruchu a vyjádření jeho prezidenta Zdeňka Juračky.
Svaz obchodu a cestovního ruchu ve svém prohlášení uvádí, že nelze všechny polské potraviny házet do jednoho pytle a u polských potravin je při kontrole v České republice zjišťováno méně prohřešků proti legislativě než u českých potravin.
Zcela jiného názoru je ale Potravinářská komora ČR. „Polské potravinářské aféry z posledního roku ovšem hovoří zcela jinak - používání technické soli v potravinářské výrobě, výroba vaječné melanže ze zkažených vajec, navíc z podniků, které nejsou ani pro potravinářskou výrobu certifikovány, kyselina mravenčí, takto běžná součást siláží, obsažená v polském kysaném zelí a okurkách a nyní jed na krysy v sušenkách. Je zřejmé, že jde o problémy napříč všemi sektory polského potravinářského průmyslu, navíc za naprosté nečinnosti polských dozorových orgánů,“ pozastavuje se nad činností polských dozorových orgánů právem Potravinářská komora ČR. Jasně proto říká, že jde o zcela zřejmé systémové pochybení polského dozoru nad potravinami, takže pochyby o zdravotní nezávadnosti polských potravin jako celku jsou zcela na místě. Navíc i údaje Státní zemědělské a potravinářské inspekce ukazují, že polské potraviny vykazují v průměru o 10 % více pochybení, než je obecný průměr u kontrolovaných výrobků. A jde především o pochybení ve smyslu bezpečnosti či falšování potravin (polské džemy jsou toho názorným příkladem).
Dlouhodobě sleduji kvalitu potravin jako zaměstnanec nevládní organizace Agrární komory ČR a také jako spotřebitel. Jsem členem několika hodnoticích komisí zabývajících se kvalitou potravin a udělujících ocenění za umístění například v soutěži Regionální potravina s cílem vybrat a ohodnotit skutečně ty nejlepší výrobce ať už na republikové či regionální úrovni, tím je podpořit a také zajistit jejich propagaci.
Jako zemědělci se o to snažíme už více než deset let ve spolupráci s Potravinářskou komorou ČR, ale velmi dlouho trvalo, než jsme našli podporu u obchodníků. U obchodních řetězců nebyl zpočátku vůbec žádný zájem až na vstřícnou Billu, která na tento problém jako jediná reaguje transparentně a snaží se mít ve své nabídce co nejvíc českých potravin nejen v biokvalitě. Například maso prodává výhradně jen z českých chovů pod značkou Vocilka a celkový poměr českých potravin je 65 %. Toho si nesmírně vážíme, a to nejen jako zemědělci, ale především jako spotřebitelé. Nemohu totéž říci ale o vyjednávání a přístupu na úrovni ministerstva zemědělství, kde se podpora vyjednávala velmi ztuha několik let a u několika ministrů. Společně jsme vykonali mnoho práce a vynaložili mnoho času v zájmu ochrany spotřebitele. Bylo a je ještě mnoho pseudoodborníků, kteří nám tuto práci kazí, a kazí nám ji i prohlášení Svazu obchodu a cestovního ruchu, které považuji za skandální.
Je to i řetězec COOP, který Svaz obchodu a cestovního ruchu brání, protože velké množství dovozových potravin z Polska prodává a dováží za cenu mnohem výhodnější bez ohledu na kvalitu. Počínaje vajíčky přes sýry, maso a konče zeleninou. Prodejny COOP jsou na venkově mnohdy jediné a zákazník je nucen tam nakupovat, a tím i podporovat narůstající polské dovozy.
O to víc podporuji iniciativu jednotlivých potravinářských subjektů s mottem: „Co je české, to je dobré“. Čtyřicet potravinářských společností si tak vytklo cíl podpořit českou produkci a stavím se na stranu zákazu dovozu potravin z Polska.
Ing. Dagmar Mocová, ředitelka OAK Mladá Boleslav
Zdroj: AK ČR
Vydáno: 5.3.2013