Česká potravina

Pojem nemocniční strava bývá synonymem nevábných pokrmů, které spořádáme jen z nedostatku jiné alternativy. Je to však jen snahou zdravotníků poskytnout pacientům co nejzdravější pokrmy vhodné pro jejich dietu? Nebo má řada nemocničních jídel ke zdravému a vyváženému jídelníčku opravdu daleko?

Stravu v nemocnicích má na starosti Státní veterinární správa, spadající pod ministerstvo zdravotnictví. To nechalo v posledních měsících zkontrolovat kvalitu jídla v některých nemocnicích a dalších zařízeních. Kontroloři si posvítili na celkem 53 zařízení sociálních služeb a 33 zařízení zdravotnických služeb, včetně 25 porodnických oddělení. Některé z těchto kontrol byly plánované, jiné proběhly jako reakce na stížnosti pacientů.

V těchto zařízeních byly odebrány vzorky stravy, u kterých se analýzy zaměřily na energetickou hodnotu, obsah soli, bílkovin, tuku a sacharidů, ale i nabídku a pestrost jídelníčku. Průzkum již poněkolikáté potvrdil, že to se stravou servírovanou pacientům v nemocničních zařízeních není valné. Nejhůře v tomto srovnání dopadly porodnice. Znepokojivý závěr zní: čtvrtina novopečených maminek dostává nevhodné jídlo.

Málo zeleniny, zato hodně soli

Samozřejmě jde jen velmi obtížně zajistit, aby strava vyhovovala všem: „To, že lidem v nemocnicích ne vždy chutná, není mnohdy způsobeno tím, že by jídlo nebylo kvalitní. Řada z nás je zvyklá poměrně výrazně solit a kořenit. A to v nemocnicích, zvláště u některých diagnóz, není možné, neboť jídlo je součástí léčebného procesu,“ vysvětlil ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček. Ne vždy je tedy možné skloubit představy pacientů o chutném jídle s jejich dietním režimem.

Mnohem více alarmující je tedy skutečnost, jak dopadly nemocniční jídelníčky z hlediska jejich skladby. Podle výsledků jsou pokrmy přesolené, obsahují malé množství bílkovin i vlákniny. Zcela nedostatečný je také přísun ovoce a zeleniny. „Z výsledků vyplývá, že strava je málo pestrá, opakuje se nabídka zejména u snídaní a večeří. Často obsahuje zvýšený obsah soli či nesprávný poměr základních živin s větším obsahem sacharidů. Ve čtvrtině případů byla také zaznamenána nízká energetická hodnota,“ shrnul výsledky ministr.

Naděje na zlepšení?

Která zařízení konkrétně byla kontrolována, však ministerstvo nezveřejnilo. Výsledky byly konzultovány s řediteli zařízení a byla jim dána příslušná doporučení, zejména zařazení většího množství čerstvé zeleniny, vhodných mléčných výrobků a například celozrnného pečiva nebo ryb. Ministr věří, že díky této zpětné vazbě pacienti zaznamenají pozitivní změnu a stížností na stravu ubude. Kontroly ze závěru loňského roku byly pilotním projektem, ministerstvo hodlá v kontrolách i nadále pokračovat.

Námitka z nemocnic zní ale jasně: za průměrných sedmdesát korun na pacienta, které má na celodenní stravu k dispozici, lépe vařit nejde. Tyto náklady zahrnují samotné suroviny, zatímco práce kuchařů a náklady na přípravu (zhruba ve stejné výši na jednoho pacienta) jsou započítávány zvlášť v rámci režie. V restauracích se na tuto cenu nedostaneme ani u zvýhodněného poledního menu, nemocnice se do ní musejí vejít se čtyřmi jídly – snídaní, obědem, svačinou a večeří. Při takovéto kalkulaci vychází rozpis na jednotlivá jídla přibližně následovně: snídaně za 16 Kč, oběd za 28 Kč, svačina za 6 Kč a večeře za 20 Kč.

Navzdory tomu je závěr projektu ze strany hygieniků jednoznačný: „Ověřili jsme si, že je možné, aby strava v těchto zařízeních byla pestrá, vyvážená a energeticky vhodná. Bohužel jsme na tyto pozitivní příklady naráželi jen v individuálních případech, nikoli komplexně, což je naším cílem,“ okomentoval hlavní hygienik Vladimír Valenta.