Česnek – je nejvyšší čas zasadit si zdraví
Jste jedni z těch, kterým nevoní česnekový dech? Pravdou je, že mluvit na někoho s česnekovým odérem a samotný pocit jeho přítomnosti v ústech nejsou z těch nejpříjemnějších situací. Avšak důvod, proč je česnek společně s cibulí celosvětovým pilířem lidové medicíny s řadou příznivých účinků na lidské zdraví, má své opodstatnění.
Kde se vzal, tu se vzal?
Výskyt a využití česneku jsou archeologicky datovány snad už do doby pravěké. Nejstarší český nález česneku, částečně i s natí, uložený v nádobě z pozdní doby kamenné, byl objeven v Kyjově na Moravě. Ze starší doby železné pochází další nálezy této zeleniny, tentokráte v Býčí skále na Moravě.
V antice byl česnek uznáván jako universální léčivo, zdravá přísada i jídlo samotné. Věřilo se, že podněcuje vtip a bojovnost. Římské přísloví: „Allia ne comedas“ (Nejez česnek), žertem varuje před přílišnou bojechtivostí. Obdobné účinky potvrzují i slova „Avi atavique nostri, cum allium ac caepe zrum verba oferent, tamen optume animati erant.“ (Dědové a pradědové naši, ačkoliv jejich slova páchla česnekem a cibulí, byli přece bystré a statečné mysli), samozřejmě mohlo jít o vynikající hygienické a zdravotní opatření v dobách válečných. Ve starověkém Řecku byl česnek také hojně používán, často rozetřený do salátů, omáček, na zvěřinu či ryby.
Pro své preventivní a zdraví prospěšné vlastnosti měl česnek dobrou pověst i u biblických národů. V Egyptě jej prý dávali dělníkům při stavbě pyramid, patrně pro zabránění epidemií.
U všech Slovanů se česneku připisovala zvláštní posilující a ochranná moc. Na Ukrajině má údajně každý stolovník u talíře položen stroužek česneku, Srbové si s ním prý potírají prsa a nohy, aby k nim nemohly vědmy, a Slováci údajně chrání svůj před dobytek před „strigami“ (čarodějnicemi) tím, že česnekem pokřižují okna a dveře.
Jak na něj?
Pro pěstování v našich podmínkách jsou významné především tři typy: varieta sagittatum = typ H, paličák, varitea vulgare = typ U, širokolistý nepaličák a varieta variabilis = typ A, úzkolistý nepaličák.
Česnek je vytrvalá a nenáročná rostlina, jejiž cibulky se dělí na několik dužnatých šupin - stroužků, jež jsou kryty obalem bílé až purpurové barvy. Oddělením stroužků je možno česnek vegetativně rozmnožovat. Před výsadbou je doporučováno moření proti houbovým chorobám a háďátku pomocí za tímto účelem vytvořených přípravků. Na podzimní výsadbu, která se provádí koncem října a začátkem listopadu, je nyní nejvyšší čas. Moje babička říkává, že největším pěstitelským kumštem, co se pěstění česneku týká, je pro sadbu vybrat tu správnou dobu. Nemělo by být ani příliš teplo, aby česnek nestihl vyrůst a zimu přečkal v zemi, půda by však neměla být ani zmrzlá, aby měly vsazené stroužky příležitost zakořenit. Pomocnou radou by mohlo být, že jej sázíme dostatečně hluboko, přibližně do hloubky 6-8 cm ve vzdálenosti 10–15 cm od sebe. Vhodným stanovištěm je slunné, suché a vzdušné místo, které má propustnou půdu s dostatkem živin. Častá závlaha nutná není, ale půda by neměla vyschnout. Během růstu česnek již nemusíte hnojit, jedinou starostí je občasné vytrhávání plevele a průběžné odstraňování vyrostlých květenství. Zajímavou informací může být, že česnek dorůstá do výšky až půl metru.
Sklizeň česneku nezávisí většinou pouze na době (v případě podzimní výsadby červen - srpen), ale na tom, jak rostlina vypadá. Nať zralého česneku se začíná ohýbat, její konce žloutnou a zasychají. Paličák se sklízí tehdy, když mu zbývá pouze několik dužnatých listů, a nepaličák v době, kdy nať leží při zemi. Po sklizni česnek spleteme do copů či svazků a sušíme na stinném, dobře větraném místě. Po vysušení odstřihneme nať asi 3 cm nad paličkou a zkrátíme kořínky.
Zpracování, uchování a využití v kuchyni
Nejčastějším typem uchování je uskladnění paliček v dobře větrané místnosti. Pro uchování senzorických vlastností jako jsou chuť a aroma a zároveň jako ochranu před hnilobou a plísní je vhodné česnekové palice zamrazit. Další možností je česnek zavařit či naložit (do soli, oleje, vína), musíme ale počítat s tím, že už nebude mít chuť jako čerstvý. Jinými formami mohou být česnek sušený, česneková pasta či česnekový vývar.
Česnek jsme úspěšně vypěstovali, sklidili, uchováváme a co teď s ním? Receptů je nespočet, inspirací celá řada. Typickým příkladem je česneková pomazánka, polévka, omáčka nebo dip. Česnek se hodí takřka ke každému masu i k příloze (přimíchat do bramborové kaše, brambor pečených i do rýže), do salátů, chleba i koláče. Kdo z vás si dokáže představit topinku či langoše bez česneku? Troufám si říci, že pro svou jedinečnou pikantní chuť má česnek místo téměř v každé domácnosti. Důležité je upozornit, že varem trvajícím delší dobu se většina prospěšných látek zničí, proto je lepší užití česneku ve stavu syrovém, při tepelné úpravě jej přidávejte až na samotném konci. Pokud zrovna nepatříte k milovníkům této zeleniny, můžete zkusit česnek v podobě přírodních olejových kapsulí, jedna vydá za dva stroužky.
Česnek 007 – agentem pro Vaše zdraví
1. Účinek antibiotický, antivirotický, antibakteriální, antifungální, antiparazitární – v podstatě širokospektré přírodní léčivo, které si poradí s bakteriemi, viry, plísněmi, kvasinkami i parazity
2. Antikarcinogenní účinek
3. Účinek na srdce a krevní oběh – snižuje krevní tlak i hladinu LDL cholesterolu, antiagregační (tedy i antitrombotický - krevní destičky se neshlukují)
4. Antioxidační účinek
5. Obsahuje vitaminy A, B1, B2, C, D a jod
6. Pozitivně ovlivňuje střevní mikrofloru, tvorbu a vylučování žluče
7. Snižuje hladinu glykemie