Bezmasé stravování

KATEGORIE BEZMASÉHO STRAVOVÁNÍ: KDO JE KDO?

Obecně rozšířený pojem VEGETARIÁN označuje člověka, který nejí maso včetně drůbeže a ryb a další živočišné produkty, jako je například sádlo, kvůli kterým se zabíjí zvířata, tzv. jatečné produkty. Jeho strava je založena převážně na potravinách rostlinného původu.

I bezmasá strava ovšem nabízí širokou škálu dalších možností a variant, z nichž lze za základní považovat následující:

„Klasický“ vegetarián by měl být přesně označován za LAKTO-OVO-VEGETARIÁNA, jehož jídelníček obsahuje kromě potravin rostlinného původu také mléko a mléčné výrobky, vejce či med. Tento způsob stravování je ze všech variant bezmasého stravování nejrozšířenější. LAKTO-VEGETARIÁN z výše uvedeného vynechává vejce,OVO-VEGETARIÁN zase mléko a mléčné výrobky.

VEGAN je někdy označován za „přísného vegetariána“, neboť ze svého jídelníčku vylučuje všechny produkty živočišného původu, tedy mléko a mléčné výrobky, vejce a někdy i med.

FRUTARIÁN je „přísný vegan“, jehož strava obsahuje pouze syrové plody rostlin, jejichž konzumace nezabíjí celou rostlinu, tedy hlavně ovoce, ořechy, oleje a některé druhy zeleniny (rajčata, okurky, dýně atd.), ale odmítá obilí a listovou a kořenovou zeleninu (saláty, zelí, brambory, cibule, mrkev apod.)

VITARIÁNSTVÍ je průnikem veganství a syrové stravy, který nedovoluje tepelnou úpravu potravin při teplotě vyšší než 48°C, pasterizaci apod. RAW FOOD (SYROVÁ STRAVA) sama o sobě nicméně není směrem bezmasého stravování, neboť může obsahovat i tepelně neupravené mléčné a masné produkty.

 

Existují i další, méně významné podmnožiny, podle toho, které specifické potraviny jsou do jídelníčku zahrnuty nebo naopak vyloučeny, například DEMI-VEGETARIÁN/FLEXITARIÁN, který konzumuje převážně vegetariánskou stravu, ale v omezené míře i maso, většinou s ohledem na jeho původ (bio farmy, zvěřina), neboPESCE-VEGETARIÁN, který nejí žádné maso kromě ryb.

Zmíníme zde ještě dva ucelené systémy stravování, které jsou také často zdrojem zmatení pojmů:

MAKROBIOTIKA (z řeckého makrós – velký, dlouhý a bios – život): je poměrně podrobně propracovaný směr stravování, jehož základem jsou celozrnné obiloviny, luštěniny a zelenina, a je součástí stejnojmenného životního stylu vycházejícího z taoistického učení.

ÁJURVÉDA (v sanskrtu znamená poznání života) je komplexní systém tradiční medicíny, který  pochází z hinduistické Indie. Jeho principy se vztahují i na stravování a vhodné kombinace potravin.

Oba směry jsou převážně vegetariánské, nicméně za určitých okolností povolují i konzumaci masa.

DŮVODY PRO STRAVU BEZ MASA

Důvody, proč se člověk rozhodne jíst bezmasou stravu, mohou být různé a často se prolínají, například zdravotní (prevence nebo náprava nerovnovážného zdravotního stavu), etické (soucit se zvířaty), ekologické (produkce rostlinné stravy je na zdroje méně náročná než produkce živočišných produktů), ekonomické (využití vlastních domácích potravin), náboženské (dané náboženství zakazuje konzumaci masa),filozofické (např. následování principu ahinsá, tedy nenásilí), kulturněpodmíněné(prostředí, ve kterém člověk vyrostl, je vegetariánské), nebo životní přesvědčení, které může kombinovat více z těchto důvodů - vegetariánství či veganství se často nedotýká pouze stravování, ale je považováno za životní styl, který zasahuje i do oblastí oblečení (nepoužívání kožešin), kosmetiky (nepoužívání výrobků testovaných na zvířatech), bydlení (ekologické stavby) a dalších.

ZDRAVOTNÍ HLEDISKO

Na téma, zda je vegetariánská strava zdraví prospěšná či nebezpečná, se vedou rozsáhlé a vášnivé diskuze. Probíhající studie a výzkumy přinášejí často dílčí a protichůdné informace. Odpověď není jednoduchá a jako základní vodítko doporučujeme vždy zvážit konkrétní kontext. V oblasti stravování neexistuje univerzální dieta vhodná pro všechny a optimální způsob stravování je pro každého určen mnoha faktory (věk, tělesná konstituce, zdravotní stav, způsob trávení, teplé či chladné podnebí a počasí, roční období, převažující typ aktivity atd.).

Je prokázáno, že člověk požívající lehkou stravu je méně náchylný k civilizačním chorobám jako jsou rakovina, cukrovka, nemoci oběhové soustavy, nechutenství a alergie. Navíc si tito lidé často zpestřují jídelníček o nové chutě (koření, bylinky, neznámé suroviny), takže příprava pokrmů přestává být jednostranná, ale stává se inspirativní a radostnou.

Přechod na lehkou kuchyni je prvním krokem na cestě k bližšímu poznání optimální zdravé stravy. Nicméně bezmasá strava může být stejně jako strava obsahující maso nevyvážená, a tedy tělu neprospívající. Vegetariáni, a zejména vegani či frutariáni musí dbát na vhodné kombinace potravin, které zaručí vyvážený příjem všech potřebných živin (například bílkovin, vápníku a vitamínu B12, který je obsažen hlavně v potravinách živočišného původu).

Při změně jídelníčku je dobré postupovat po malých krocích a pomalu, aby se stala pro tělo přínosem a ne zátěží. Rozhodně nedoporučujeme slepě následovat či dokonce střídat různé jednostranné, neověřené a radikální diety, kterými se média jen hemží, a které jsou pro tělo většinou přítěží než přínosem, zejména pokud nejsou doprovázeny odpovídající úpravou životního stylu.

BIO – NEBIO: PŮVOD POTRAVIN

Bez ohledu na to, které potraviny člověk jí a které z jídelníčku vyloučí, může dnes volit z široké nabídky produktů různé kvality. Alternativou průmyslově vyráběných potravin jsou biopotraviny, tzn. chemicky neošetřované produkty zemědělství označené ochrannou známkou (zelené půlslunce s nápisem BIO uprostřed). Toto rozdělení se týká široké škály potravin, od pečiva, přes ovoce a zeleninu až po maso a mléko.

I v této otázce se často pletou pojmy, když se klade rovnítko mezi vegetariánské=bioamaso=nezdravé. Obojí  je zavádějící, protože i zelenina může být chemicky ošetřená a geneticky modifikovaná a maso může pocházet z čistých zdrojů (například zvěřina). Je volbou každého, jakou formu produkce bude svým nákupem podporovat a jak kvalitní potravu dodá vlastnímu tělu.

Při všem výše uvedeném dodáváme, že cesta zdravé výživy není spojena jen s určitoukombinací surovin a jejich původu, ale také s jejich následným zpracováním a způsobem konzumace. Jídlo uvařené z nejkvalitnější bio zeleniny ohřáté v mikrovlnné troubě a snědené ve stresu na pracovním stole zdraví příliš neprospěje.

Závěrem Vás zveme na letošní 4. ročník Vegetariánského festivalu, který pořádáme ve dnech 27.- 28. září 2014 v Praze na Vyšehradě se záměrem představit pestré pokrmy současné vegetariánské, veganské i vitariánské kuchyně, které můžete na místě ochutnat a inspirovat se pro vlastní stravování i vaření. Gastronomická nabídka bude doplněna bohatým doprovodným programem pro celou rodinu a přednáškami na vlně alternativního životního stylu.

1

 

 

 

 

Vydáno: 19.9.2014

Autor: Svět potravin

Autor: 
Redakce
Kategorie: